Silnice s uspořádáním 2+1

Publikováno:

17. 4. 2013

Tento článek si můžete
uložit ve formátu PDF.

Šířkové uspořádání 2+1 (neboli navýšení počtu jízdních pruhů dvoupruhové silnice o další jízdní pruh, který se střídavě přiděluje pro každý dopravní směr) je v mnoha zemích stále populárnějším typem příčného uspořádání extravilánových silnic. V Evropě se používá např. ve Finsku, Švédsku, Německu, Francii, Itálii, Španělsku, Velké Británii a v Irsku. Největší zkušenosti s tímto uspořádáním má Švédsko, kde je v provozu více jak 2000 km těchto tzv. bezkolizních silnic. V každé zemi jsou provozní požadavky a návrhové prvky silnic 2+1 samozřejmě mírně odlišné. V tomto textu jsou stručně představeny především poznatky ze Švédska a z Německa a jsou porovnány se stavem v ČR, kde pravidla pro realizaci silnic 2+1 stanovuje ČSN 73 6101, konkrétně její změna z roku 2009. V současné době jsou v ČR řešeny také dva projekty vědy a výzkumu na toto téma.

1 Definice

Šířkové uspořádání 2+1 spočívá v přidání předjížděcího jízdního pruhu do dvoupruhového uspořádání a oddělením jízdních směrů buď pomocí svodidel (Švédsko) nebo pouze vodorovným dopravním značení (např. Německo).

Obr. 1: Německo (B 54)

Šířkové uspořádání 2+1 je používáno v extravilánu na trasách s malým počtem křižovatek. Mnoho z těchto silnic má téměř dálniční charakter s mimoúrovňovými křižovatkami a zamezením provozu cyklistické a pěší dopravy.

Obr. 2: Schéma šířkového uspořádání silnice 2+1 dle české normy ČSN 7361 01

Německo

Před několika lety tvořily dvoupruhové silnice se širokými zpevněnými krajnicemi (pro provoz pomalých vozidel, např. zemědělských) a dvoupruhové silnice se širokými jízdními pruhy (umožňovaly pomalým vozidlům jízdu po pravém okraji a usnadňovaly tak předjíždění rychlejším vozidlům) značnou část německé silniční sítě. Vzhledem k nevyhovujícím bezpečnostním charakteristikám těchto silnic bylo mnoho z nich přestavěno na uspořádání 2+1. K oddělení jízdních směrů je použito pouze vodorovné značení. Taktéž u nově navrhovaných silnic (převážně obchvatů obcí a měst), se toto uspořádání používá. Všechny silnice 2+1 se nacházejí v extravilánu. Obrázek 3 ukazuje typické příčné řezy silnic 2+1 navrhovaných v Německu. Nejvyšší dovolená rychlost na těchto silnicích je 100 km/h, s provozem pouze motorové dopravy, s částečně mimoúrovňovými křižovatkami, s malým podélným sklonem a malou křivolakostí.

Obr. 3: Typické příčné řezy silnic navrhovaných v Německu

Švédsko

Ve Švédsku tvořily široké dvoupruhové extravilánové silnice (o celkové šířce 13 m) s intenzitami provozu od 4000 do 20 000 voz/24 h taktéž velmi rozšířenou kategorii (celková délka těchto silnic byla 3600 km, z toho 2800 km se širokými krajnicemi a 800 km se širokými jízdními pruhy). Vzhledem k nevyhovující bezpečnosti a na základě zásad bezpečnostní filozofie „vize nula“ byla značná část těchto silnic přestavěna na uspořádání 2+1 s použitím středového lanového svodidla. Takový typ přestavba je považován za nízkonákladové opatření. Mnoho úseků těchto silnic vykazuje téměř dálniční charakter, s omezeným přístupem chodců, cyklistů, pomalých vozidel a s mimoúrovňovými kříženími.

Obr. 4: Příčný řes silnicí 2+1 s lanovým svodidlem, celková šířka 13m (Švédsko)

2 Klíčové prvky a vlivy uspořádání 2+1

Mezi klíčové prvky uspořádání 2+1 patří délka celých úseku a jednotlivých segmentu, utváření přechodového úseku, šířkové parametry, způsob směrového oddělení a tvar křižovatek. V posledních 10 letech bylo zpracováno množství studií zabývajících se vlivy uspořádání 2+1 na provozní charakteristiky (zejména na bezpečnost, provozní náklady - spotřeba pohonných hmot a údržba, kvalitu provozu, rychlost). Vzhledem k omezenému rozsahu textu si podrobněji představíme pouze problematiku délky úseku a segmentů, utváření přechodového úseku a vliv uspořádání 2+1 na bezpečnost.

Obr. 5: Schéma úseku uspořádání 2+1

Délka úseku a segmentu

Realizace krátkých izolovaných úseků silnic 2+1 není doporučována. Preferovaná délka úseků je minimálně 5 – 10 km. ČSN, která je níže uvedena, doporučuje délku minimálně 10 km. Úseky by měly začínat/končit křižovatkou. Příliš dlouhé segmenty se stejným uspořádáním frustrují motoristy (nemožnost předjíždění), příliš krátké úseky nevyhovují kapacitně z důvodu nedostatečných možností k předjíždění. Ideální délka segmentu se stejným uspořádání se uvádí okolo 1,5 km. Dle simulačního modelu (Szagal, 2005) je ideální délka segmentu se stejným uspořádáním 950 až 1500 m. Norma ČSN 73 6101 doporučuje délku segmentu podle místních podmínek v rozmezí 800 m až 2000 m. Při podílu pomalých vozidel vyšším než 15 % doporučuje kratší délku, nejméně však 500 m. V ideálním případě by 2 jízdní pruhy v jednom směru měly být navrženy ve stoupání.

Přechodový úsek

Norma ČSN doporučuje provádět střídání směrů dopravy v přehledných úsecích silnic. Rozlišují se dva typy uspořádání těchto přechodových úseků - kritický a nekritický. Kritický přechod (např. obr. 1) představuje svedení dvou jízdních pruhů do jednoho, tzn. vozidla z předjížděcího pruhu se vrací zpět do pravého jízdního pruhu. Toto zúžení do jednoho jízdního pruhu se provádí ukončením levého jízdního pruhu. Délka kritického přechodu je doporučována okolo 180 m. Nekritický přechod představuje začátek úseku s dvěma jízdními pruhy a jeho délka bývá doporučována 30 - 50 m. Obrázek 4 a 5 ukazuje hodnoty uvedené v normě ČSN 73 6101, obr. 5 pak hodnoty používané v Německu.

Obr. 6: Kritický přechodový úsek - ČR

Obr. 7: Nekritický přechodový úsek - ČR

Obr. 8: Schéma přechodových úseků - Německo

Bezpečnost

Mezi nejzávažnější nehody na dvoupruhových silnicích patří vyjetí mimo silnici a čelní srážky vozidel. Typický nehodový děj je možné charakterizovat ztrátou kontroly nad vozidlem s následným nárazem do pevné překážky podél silnice nebo do protijedoucího vozidla. Mezi hlavní faktory vzniku těchto nehod bývají uváděny ztráta koncentrace, únava, riskantní a rychlá jízda, předjíždění a monotónnost jízdy.

Všechny studie ukazují, že uspořádání 2+1 je charakterizováno vyšší úrovní bezpečnosti, ve srovnání s jinými typy extravilánových silnic. Je uváděno, že zlepšení bezpečnosti, i když v menší míře, je dosaženo i bez použití středového svodidla. Uspořádání 2+1 ovlivňuje rychlosti (uvádí se nárůst rychlosti o 2km/h), což může přispívat k vyšší závažnosti dopravních nehod než na silnicích nižších kategorií.

V roce 2009 zpracoval švédský institut VTI vyhodnocení silnic 2+1 s následujícími výsledky:

Snížení počtu usmrcených o 76 %, v případě vyloučení křižovatek o 79 % oproti původním 13 m širokým dvoupruhovým silnicím
Snížení počtu nehod s usmrcením a zraněním o 55 %
Relativní nehodovost je stejná jako v případě klasických dálnic s rychlostním limitem 110 km/h
Riziko usmrcení či těžkého zranění se u motocyklistů se snížilo o 40-50% snížení rizika.

Kolize se středovými svodidly představují bezpečnostní problém. Relativní nehodovost závisí na nejvyšší dovolené rychlosti a povětrnostních podmínkách.

V Irsku byl vyhodnocen pilotní projekt zavedení silnic 2+1 s těmito hlavními závěry:

snížení závažnosti všech typů nehod
snížení počtu čelních srážek
snížení frustrace řidičů zvýšenou možností předjíždění
snížení levých odbočení

3 Možné nevýhody uspořádání 2+1

Uspořádání 2+1 vykazuje samozřejmě kromě svých výhod také několik nevýhod. Vzhledem ke značným pozitivním vlivům na snížení počtu závažných dopravních nehod však poměr výnosů a nákladů vychází ve prospěch uspořádání 2+1.Mezi nejčastěji uváděné nevýhody patří:

Mírný nárůst nehod s hmotnou škodou (zejména nárazů do středových svodidel)
Zvýšené náklady na údržbu (zejména opravy středových vozidel)
Potenciální obtíže pro majitele přilehlých pozemků, neboť uspořádání 2+1 vždy neumožňuje levé odbočení na přilehlé pozemky
Nemožnost předjíždění v úseku s jedním jízdním pruhem
Ztížené podmínky pro vozidla záchranných služeb v úsecích s jedním jízdním pruhem a středovým svodidlem
Negativní vnímání veřejnosti
Obavy o bezpečnost motocyklistů v souvislosti se středovým svodidlem
Organizace provozu během oprav a mimořádných událostí
Náročnější uspořádání křižovatek

4 Aplikace v ČR

Norma ČSN 73 6110 uvádí, že uspořádání 2+1 je možné navrhnout, pokud výhledové dopravní zatížení dané komunikace převyšuje požadovaný stupeň úrovně kvality dopravy dvoupruhové komunikace a zároveň není opodstatněná výstavba komunikace čtyřpruhové. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že realizací uspořádání 2+1 je možné zvýšit úroveň kvality dopravy až o 2 stupně. Na kapacitu silnic nemá toto uspořádání dle zahraniční literatury vliv. Je zajímavé, že norma nezmiňuje jako jeden z důvodů pro realizaci uspořádání 2+1 zvýšení bezpečnosti, i když dle zahraničních studií je právě zvýšení bezpečnosti (resp. snížení počtu nehod s usmrcením a těžkým zraněním) nejdůležitějším výsledkem tohoto uspořádání. Směrově nedělené extravilánové silnice představují v ČR (stejně jako v jiných zemích) nejrizikovější kategorii pozemních komunikací a snaha zvyšovat na nich bezpečnost by měla být prvořadá. Norma ČSN 73 6110 dále neřeší typy a uspořádání křižovatek vhodné pro uspořádání silnic 2+1.

Obr. 9: Silnice I/65 Rádelský mlýn - Jablonec nad Nisou, stávající stav

Obr. 10: Vhodný kandidát na změnu uspořádání? Silnice I/48 u Nového Jičína

Pro bezpečnost provozu jsou zásadní zejména následující záležitosti:

způsob směrového oddělení protisměrných jízdních pruhů
dodržení návrhových parametrů důležitých prvků (zejména přechodové úseky – jejich délka, uspořádání a umístění, uspořádání křižovatek)
nejvyšší dovolené rychlosti
vysvětlení uspořádání veřejnosti
kvalitní vyznačení dopravním značením

Dle odborné literatury je evidentní, že provozní a bezpečnostní charakteristiky silnic s uspořádáním 2+1 jsou při dodržení určitých zásad příznivější než na klasických dvoupruhových silnicích. Ve vhodných případech mohou 2+1 silnice představovat atraktivní a bezpečnější alternativu ke dvoupruhovým silnicím zejména kategorie S11,5 (v procesu přípravy je např. rekonstrukce silnice I/65 Rádelský mlýn – Jablonec nad Nisou - úsek délky 7 km v kategorii S 11,5 (2+1)/70), popřípadě ke směrově neděleným, nedostatečně vytíženým čtyřpruhovým silnicím.

5 Literatura

Feasibility of 2+1 roads on Alberta rural highway network, 2009, V. McGregor a kol.
‘2 plus 1 Road’ - a positive measure towards safer motoring, 2004, NRA
Evaluation of 2+1 roads with cable barrier, Arne Carlsson, 2009, VTI
Roadway Human Factors and Behavioral Safety in Europe, 2005, FHWA International Technology Exchange Program
The implementation of a 2+1 road scheme in Ireland: a case for Australia?, Gazzini, E., 2008,
Traffic Safety and Traffic Flow on b2+1- Routes Carrying Mixed Traffic, Dr.-Ing. Roland Weber, 2005, 3rd International Symposium on Highway Geometric Design
Analysis of 2+1 Roadway Design Alternatives, Piotr Szagala, 2005, 3rd International Symposium on Highway Geometric Design
2+1-Roads With and Without Cable Barriers: Speed Performance, T. Bergh, A. Carlsson,
Swedish National Road Administration (SNRA)
Layout of 2+1-routes in Germany - New findings, Dr.-Ing. Marco Irzik
Application of European 2+1 Roadway Designs, 2003, B. Ray Derr
Silnice v uspořádání 2+1, M. Kosňovský, Juniorstav 2012

Centrum dopravního výzkumu v.v.i.

Komentáře

Abyste mohli přidávat komentáře k tomuto článku, musíte být přihlášeni.

Přihlášení Registrace

Klíčová slova: silnice, uspořádáním, 2+1
Popis: Silnice s uspořádáním 2+1