Psychologická ponehodová péče

1. Problém

Po záplavách, které v roce 2002 postihly tisíce obyvatel ČR se objevila u nás dříve v širším rozsahu neznámá pomoc psychologů postiženým lidem. O co v takových případech jde?

Po dopravních nehodách, přepadeních, přírodních katastrofách a dalších náhlých kritických životních událostech se u účastníků často objevují závažné psychické problémy jako např.:

• Pocity nechápání té hrozné události
• Vtíravé otázky „Proč právě já?“
• Strach z vlastního duševního zhroucení
• Obava ze zranění nebo smrti jiných zúčastěných
• Ztráta sebedůvěry
• Ostych požádat a využít pomoc
• Pocity nedostatečnosti (pocity že člověk nic nedokáže, nezmůže, nic neví a nic nezvládá)
• Strach ze ztráty vlastních tělesných funkcí nebo částí těla
• Pocity viny
• Strach z výtek a výčitek zavinění
• Existenční obavy (strach ze ztráty pracovního místa)
• Strach z omezení v dalším vlastním životě
• Obavy z odvrácení se ostatních (strach ze ztráty sociálních vztahů)
• Obava z trestu
• Ztráta důvěry v okolní svět
• Ztráta důvěry v lidi
• Stav stálé pohotovosti (v důsledku pociťovaného možného ohrožení)
• Tvorba životních lží pro ochranu vlastní integrity
• Sebevražedné pokusy
• Zármutek ve vztahu k blízkým osobám

Tyto stavy a zátěže mohou být mimo jiné doprovázeny:

• Dotírajícími myšlenkami a představami (vtíravé obrazy události)
• Dušností
• Srdečními a oběhovými poruchami
• Poruchami příjmu potravy
• Žaludečními a střevními potížemi
• Poruchami spánku
• Znovuoživení jiných životních problémů
• Děsivými sny a představami
• Výpadky ve vnímání v bdělém stavu
• Impotencí (frigiditou)

Možné následky kritických životních událostí mohou být krátkodobé nebo i dlouhodobé.

Krátkodobé: Aktuální reakce na zátěž, která může v průběhu několika dní sama odeznít.

Dlouhodobé: Psychotraumatická zátěžová porucha, která se může upevnit, vede často k pracovní neschopnosti, vyhýbání se sociálním kontaktům, vyhýbání se řízení automobilu (řízení nebo jízdě v tom dopravním prostředku, ve kterém jel účastník nehody nebo které se na nehodě podílelo), neustálé postonávání a tělesné poruchy se mohou stát chronickými, výrazná pasivita nebo hyperaktivita.

2. Kdo je postiženým a tedy potenciálním účastníkem psychologické ponehodové péče?

• Poškození účastníci
• Ti co zavinili, způsobili nehodu
• Rodina a sociální okolí
• Zaměstnavatel
• Nemocnice, pojišťovny, sociální zařízení

3. Opatření

Od počátku 80. let byly zejména v zahraničí vyvíjeny speciální terapeutické metody, které byly postupně zaváděny do praxe. To bylo nezbytné, protože ne vždy mohly být klasické psychoterapeutické postupy uplatněny u konkrétního případu.

• V Německu je znám například Kolínský model, který byl s úspěchem zaveden do praxe v roce 1994. Tento sdružuje kolínské dopravní podniky a oborové svazy silniční a železniční dopravy. Například řidiči dopravního podniku, je po nehodě věnována patřičná péče.
• Pro řidiče automobilů se uplatňují osvědčená opatření vyvinutá německým Institutem psychologické ponehodové péče (psychické přepracování problému, praktické cvičení ap.).
• Oběti přepadení nebo přírodních katastrof jsou v péči Institutu psychologické ponehodové péče.

V rámci této péče jsou nabízena například tato opatření:

• Prevence a zvládání stresu
• Opatření realizovaná v podnicích a organizacích, jak by po nehodách a extrémních zážitcích mělo být s jejich účastníky jednáno s ohledem na jejich psychiku, jaká má být péče o jejich psychické zdraví (např. jsou při těchto příležitostech realizována školení vedoucích pracovníků)
• Porady a konzultace poskytované kvalifikovanými psychology krátce po události
• Psychoterapeutická péče o účastníky nehod, u kterých se objevily psychické problémy

Závěrem musíme přiznat, že nám není známo, že by se, kromě období povodní, v ČR psychologická ponehodová péče realizovala. Tato oblast je podle našeho názoru příslušnými institucemi a činiteli podceňována. Asi proto dosud neznáme reálný způsob jejího zařazení například do systému zdravotní péče a také možný způsob jejího financování.