Podíl dopravy na zdravotním stavu obyvatel v městě Brně
Příspěvek hodnotí zdravotní rizika různých frakcí pevných částic a na ně vázaných polyaromatických uhlovodíků na lokalitách silně zatížených dopravou v městě Brně.
Úvod
Problematika dopravy ve vztahu ke zdraví člověka a životnímu prostředí nabývá v posledních letech na aktuálnosti a to i přes skutečnost, že s sebou nese řadu pozitivních vlivů na rozvoj lidské společnosti. Nejzávažnějším problémem dopravy je kontaminace ovzduší emisemi, především vzhledem k jejich významnému vlivu na lidské zdraví, zejména ve velkých městech s vysokou hustotou automobilové dopravy. Složení a velikost emisí závisí především na dopravní intenzitě, množství a složení pohonných hmot, typu a funkčním stavu motoru a režimu jízdy. Příčinou emisí škodlivin z motorů vozidel do volného ovzduší jsou výfukové plyny, které vznikají při spalování pohonných hmot. Jsou to komplexní směsi obsahující stovky chemických látek v různých koncentracích, často s toxickými, mutagenními a karcinogenními vlastnostmi. Podle nejnovějších průzkumů zemřelo v celé EU v roce 2000 na nemoci související se znečištěním ovzduší, na kterém se výrazně podílí i doprava, 348 000 lidí [1]. Znečištění má na svědomí přibližně 7krát více životů než dopravní nehody na evropských silnicích a jemný prach v průměru snižuje délku života každého Evropana o devět měsíců. V současné době se však ve spojitosti s dopravou a zdravím člověka hovoří převážně o dopravních nehodách. Zatím co u dopravních nehod je poranění nebo úmrtí jasným a zřetelným jevem, negativní vlivy znečištění ovzduší, až na výjimky, jsou jevem pozvolným, velmi často s nevratným poškozením organismů.
Materiál a metody
Jako vstupní data byla využita reálná měření probíhající v roce 2005 až 2006 (v intencích NV 350/2002) na vybraných lokalitách města Brna, s různou dopravní zátěží a charakterem okolí (lokalita 1 – ul. Kotlářská, vysoká intenzita provozu, kaňon; lokalita 2 – Arboretum MZLU, nižší zatížení dopravou než lokalita 1, otevřený prostor). Sledovány byly – celkový obsah pevných částic (TSP) a jejich frakce (PM2.5, PM10), polyaromatické uhlovodíky (PAH) sorbované na PM2.5.
Hodnocení rizika karcinogeneze inhalací sledovaných škodlivin bylo prováděno s využitím přepočtu pomocí faktorů ekvivalentní toxicity (TEF) publikovaných v roce 1992 ve studii autorů Nisbet a LaGoy [2] pro výpočet celkového rizika směsi PAH vypočtených jako ekvivalentní koncentrace benzo(a)pyrenu. Odhad zdravotního rizika karcinogeneze byl proveden podle Metodického pokynu MŽP publikovaného ve Věstníku MŽP ČR č. 9, 2005 [3] na základě expozičního scénáře pro průměrnou populaci, počítající s průměrnou hodnotou tří hodin expozice venkovním ovzduším. Při výpočtu populačního karcinogenního rizika bylo vycházeno z údajů o počtu obyvatel poskytnutých Českým statistickým úřadem. K vyhodnocení celoživotního denního příjmu (expozice) uvažované škodliviny bylo využito následujícího vztahu
Vzorec pro výpočet průměrného denního příjmu škodlivin inhalacemi.
kde:- LADD je průměrný denní příjem škodliviny inhalací (mg/kg těl.hm./den)
- CA koncentrace sledované škodliviny v ovzduší (mg.m-3)
- IR objem vzduchu vdechnutého za den (m3.hod-1)
- ET doba expozice (hod.den-1)
- EF frekvence expozice (den.rok-1)
- ED trvání expozice (rok)
- BW tělesná hmotnost jedince (kg)
- AT doba, na kterou je expozice průměrována (den)
Hodnocení rizik standardních škodlivin vychází z postupu publikovaného K. Aunanovou v roce 1995 [4].
Pevné částice (PM)
Nejvyšší koncentrace částic byly určeny na přelomu listopadu a prosince, nejnižší na přelomu června a července (viz. tab. 1).
Kampaň | Lokalita 1 | Lokalita 2 | Kampaň | Lokalita 1 | Lokalita 2 | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
PM2.5 | PM10 | PM2.5 | PM10 | PM2.5 | PM10 | PM2.5 | PM10 | ||
µg.m-3 |
µg.m-3 | ||||||||
I | 39,95 | 92,22 | 35,78 | 43,62 | V | 39,95 | 63,29 | 35,42 | 34,74 |
44,00 | 74,96 | 41,14 | 42,28 | 46,09 | 67,29 | 41,15 | 36,17 | ||
29,58 | 63,20 | 37,26 | 40,30 | 52,69 | 69,13 | 49,06 | 41,24 | ||
36,36 | 70,00 | 37,99 | 48,79 | 55,86 | 73,58 | 51,15 | 44,89 | ||
26,54 | 42,39 | 27,90 | 35,21 | 49,27 | 58,38 | 42,78 | 39,46 | ||
9,94 | 15,43 | 8,86 | 17,68 | 47,90 | 54,88 | 48,51 | 38,80 | ||
15,60 | 41,54 | 13,90 | 27,16 | 18,97 | 19,25 | 12,44 | 22,54 | ||
II | 22,74 | 30,79 | 18,16 | 27,19 | VI | 54,49 | 58,92 | 49,50 | 38,53 |
20,74 | 34,42 | 16,22 | 30,94 | 44,25 | 46,29 | 34,54 | 33,99 | ||
25,34 | 34,79 | 20,63 | 29,86 | 56,21 | 54,54 | 41,31 | 30,98 | ||
25,93 | 41,58 | 20,62 | 33,73 | 98,58 | 115,08 | 85,97 | 70,54 | ||
33,75 | 47,79 | 26,22 | 44,51 | 68,80 | 82,21 | 58,76 | 51,94 | ||
28,62 | 46,54 | 20,56 | - | 36,30 | 42,46 | 33,44 | 34,74 | ||
25,79 | 43,67 | 22,79 | 27,23 | 43,26 | 49,42 | 39,53 | 34,02 | ||
III | 23,79 | 33,00 | 19,14 | 25,82 | VII | 53,65 | 66,75 | 43,16 | 43,21 |
15,71 | 32,13 | 13,44 | 23,24 | 61,72 | 80,08 | 55,07 | 48,69 | ||
25,03 | 41,75 | 17,86 | 26,68 | 66,46 | 73,75 | 58,11 | 49,44 | ||
30,64 | 42,38 | 25,77 | 35,57 | 43,24 | 53,96 | 33,59 | - | ||
22,77 | 17,29 | 18,18 | 20,91 | 66,29 | 80,25 | 59,50 | 58,11 | ||
26,54 | 37,88 | 22,22 | 30,46 | 26,32 | 25,42 | 22,24 | 31,52 | ||
27,48 | 37,04 | 29,60 | 28,44 | 46,06 | 79,33 | 33,03 | 43,94 | ||
IV | 29,45 | 35,67 | 25,74 | 27,25 | VIII | 41,85 | 67,75 | 30,43 | 50,51 |
30,06 | 38,38 | 20,03 | 28,62 | 57,32 | 69,54 | 47,10 | 41,79 | ||
32,17 | 38,00 | 27,04 | 37,42 | 44,25 | 56,88 | 31,01 | 39,53 | ||
34,37 | 37,46 | 30,38 | 27,86 | 43,86 | 59,92 | 32,72 | 27,08 | ||
17,86 | 23,46 | 12,57 | 21,93 | 48,19 | 47,83 | 34,02 | 33,21 | ||
22,96 | 26,13 | 23,92 | 17,99 | 28,15 | 29,29 | 22,11 | 32,58 | ||
26,67 | 35,42 | 22,84 | 24,36 | 41,52 | 40,42 | 37,23 | 42,85 |
Legenda: - porucha měřícího zařízení
Kampaň:
I 04. - 11. 04. 2005
II 23. - 30. 05 .2005
III 27. 06. - 04. 07. 2005
IV 22. - 29. 08. 2005
V 10. - 17. 10. 2005
VI 28. 11. - 05. 12. 2005
VII 16. - 23. 01. 2006
VIII 27. 02. - 06. 03. 2006
K výpočtu rizik škodlivin PM, byly zvoleny diagnózy, jež lze považovat za indikátory znečištěného ovzduší vztahující se k příslušné škodlivině. Parametry použité k výpočtu relativních rizik RR, respektive OR jsou převzaty, z důvodu nedostatku českých údajů, z evropských epidemiologických studií, což může lehce zkreslit výsledky kvantifikace rizika. Proto by se mělo na celkový počet zasažených osob pohlížet jako na přibližný odhad a ne jako na absolutní číslo.
Frakce | Diagnóza | C koncentrace (µg/m3) | RR OR | π celková prevalence (%) | Δπpočet případů způsobený jen vlivem noxy (%) | Celkový počet zasažených osob z dané populace způsobený vlivem noxy: (Celkem - 1412 osob, dospělí - 941, děti - 471) |
---|---|---|---|---|---|---|
PM2.5 | Astma dospělých | Max. denní 105,79 | Uvádí se absolutní hodnota denní incidence I = β x ln C Incidence I=0,28 záchvatů denně | 0,0026 osoby pro daný den | ||
PM10 | Celková úmrtnost | Max.denní 114,42 | Akutní 1,1472 | 28,8 x 10-6 | 3,7 x 10-6, tj 3,7 z milionu denně | 0,0052 osoby z celkové populace pro daný den |
Bronchitida u dětí | Průměrná roční 50,24 | 3,7483 | 0,104, tj.10,4% z celkového počtu dětské populace | 7,4 % z celkového počtu dětí | Necelých 35 případů (přesněji 34,8) | |
TSP | Akutní zánět horních cest dýchacích dětí | Max.denní 143.03 | Akutní 1,9033 | 0,115 tj. 11,5 % z celkového počtu dětské populace | 5,1 % z celkového počtu dětí | 24 případů pro daný den |
Chronický zánět cest dýchacích. dětí | Průměrná roční 62,80 | 2,4858 | 0,071 tj.7,1% z celkového počtu dětské populace | 4,1 % z celkového počtu dětí | Přibližně 19 případů (přesněji 19,3) | |
Chronický zánět cest dýchacích dospělých | Průměrná roční 62,80 | 6,1793 | 0,075 tj. 7,5% z celkové populace dospělých | 6,2 % z celkového počtu dospělých | Přibližně 58 případů (přesněji 58,3) |
*Pro výpočet koncentrací TSP byl použit přepočet koncentrace PM10 daný vztahem: CPM10 = 0,8 x CTSP
Frakce | Diagnóza | C koncentrace (µg/m3) | RR OR | Δπ celková prevalence (%) | Δπ počet případů způsobený jen vlivem noxy (%) | Celkový počet zasažených osob z dané populace způsobený vlivem noxy: (Celkem -1091 osob, dospělí - 727, děti - 364) |
---|---|---|---|---|---|---|
PM2.5 | Astma dospělých | Max. denní 92,27 | Uvádí se absolutní hodnota denní incidence I = β x ln C Incidence I=0,27 záchvatů denně | 0,0025 osoby pro daný den | ||
PM10 | Celková úmrtnost | Max.denní 70,54 | Akutní 1,0883 | 27,3 x 10-6 | 2,2 x 10-6, tj. 2,2 z milionu denně | 0,0024 osoby z celkové populace pro daný den |
Bronchitida u dětí | Průměrná roční 35,56 | 2,5477 | 0,073, tj.7,3 % z celkového počtu dětské populace | 4,3 % z celkového počtu dětí | Necelé 2 případy (přesněji 1,6) z dětské populace | |
TSP | Akutní zánět horních cest dýchacích dětí | Max.denní 88,18 | Akutní 1,4871 | 0,092 9,2 tj. % z celkového počtu dětské populace | 2,8 % z celkového počtu dětí | Přibližně 10 případů pro daný den (přesněji 10,2) |
Chronický zánět cest dýchacích dětí | Průměrná roční 44,45 | 1,9050 | 0,056 tj. 5,6 % z celkového počtu dětské populace | 2,6 % z celkového počtu dětí | Přibližně 9 případů (přesněji 9,5) | |
Chronický zánět cest dýchacích dospělých | Průměrná roční 44,45 | 3,6295 | 0,046 tj. 4,6 % z celkové populace dospělých | 3,3 % z celkového počtu dospělých | 24 případů |
*Pro výpočet koncentrací TSP byl použit přepočet koncentrace PM10 daný vztahem: CPM10 = 0,8 x CTSP
Z údajů týdenních monitorovacích kampaní proběhlých v průběhu roku 2005 - 2006 na lokalitě 1 bylo zjištěno, že nejvyšší denní 24hodinová koncentrace PM10 činila 114,4 µg.m-3 a vypočtená průměrná roční hodnota této škodliviny je 50,2 µg.m-3, na lokalitě 2 pak činila 70,5 35,6 µg.m-3. Zatím co u lokality 1 lze na základě získaných hodnot oprávněně předpokládat, že četnost překročení imisního limitu pro PM10 bude častější než dovoluje NV 350/2002 Sb., u lokality 2 lze předpokládat, že četnost překročení imisního limitu pro PM10 bude splňovat požadavky již citovaného NV.
Koncentrace PAH v ovzduší modelových lokalit (tab. 4) odpovídají hodnotám, které bývají stanovovány v prostředí se střední intenzitou dopravy nebo průmyslu. Například v městském ovzduší v Birminghamu se průměrné koncentrace 16 PAH pohybovaly v rozmezí 28,7 – 62,9 ng.m-3 [5]. Nejvyšší koncentrace byly zjištěny pro fenanthren, fluoranthen a pyren. V Chicagu byly celkové průměrné koncentrace PAH 113 ± 15,5 ng.m-3, DDT 0,082 ± 0,01 ng.m-3, HCH 0,13 ± 0,01 ng.m-3 a PCB 1,81 ± 0,17 ng.m-3 [6] a v Londýně a Manchesteru byly v městském ovzduší v letech 1991 - 1998 zjištěny celkové průměrné koncentrace 12 PAH 32,5 až 61,5 resp. 35,7 až 107,9 ng.m-3 [7]. Z uvedených hodnot je patrná dobrá shoda s výsledky analýz ovzduší na sledovaných lokalitách města Brna, kde na lokalitě 1 a 2 byly naměřeny hodnoty celkových koncentrací 10 netěkavých PAH (fluoranthen, pyren, benz[a]anthracen, chrysen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, indeno[1, 2, 3-cd]pyren, benzo[ghi]perylen, koronen) v rozmezí 1,3 – 177 ng.m-3. Na lokalitě 1 byly průměrné roční hodnoty 20,7 ng.m-3 a na druhé lokalitě 19,2 ng.m-3.
Kampaň | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Lokalita | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 |
Naftalen | 3,83 | 4,01 | 2,01 | 2,09 | 2,17 | 1,01 | 3,58 | 2,90 | 0,58 | 0,55 | 0,87 | 0,86 | 2,13 | 2,05 | 1,60 | 1,30 |
Acenaftylen | 0,22 | 0,18 | 0,07 | 0,03 | 0,03 | <0,03 | 0,06 | <0,03 | 0,04 | 0,03 | 0,25 | 0,14 | 0,65 | 0,34 | 0,25 | 0,28 |
Acenaften | 0,17 | 0,17 | 0,11 | 0,10 | 0,04 | 0,05 | 0,10 | 0,05 | <0,03 | <0,03 | 0,13 | 0,10 | 0,07 | 0,04 | 0,04 | <0,03 |
Fluoren | 0,43 | 0,41 | 0,44 | 0,27 | 0,33 | 0,20 | 0,48 | 0,47 | 0,06 | 0,06 | 0,32 | 0,30 | 0,99 | 0,73 | 0,50 | 0,51 |
Fenanthren | 8,11 | 8,35 | 6,80 | 4,28 | 5,06 | 3,03 | 6,92 | 6,29 | 0,90 | 0,65 | 3,63 | 3,44 | 5,28 | 5,17 | 4,42 | 4,70 |
Anthracen | 0,41 | 0,33 | 0,36 | 0,27 | 0,32 | <0,03 | 0,44 | 0,32 | 0,10 | 0,05 | 0,40 | 0,24 | 0,69 | 0,56 | 0,54 | 0,69 |
Fluoranthen | 3,08 | 2,86 | 1,09 | 0,68 | 0,93 | 0,52 | 1,37 | 0,84 | 2,04 | 1,48 | 8,43 | 7,75 | 7,20 | 6,42 | 5,66 | 7,21 |
Pyren | 4,84 | 4,60 | 1,41 | 1,04 | 1,14 | 0,90 | 2,67 | 1,88 | 3,64 | 2,71 | 9,35 | 7,74 | 6,76 | 5,66 | 6,76 | 8,34 |
Benz[a]anthracen | 0,61 | 0,51 | 0,37 | 0,20 | 0,08 | <0,03 | 0,16 | 0,10 | 0,90 | 0,63 | 4,90 | 3,98 | 2,55 | 2,35 | 2,24 | 2,95 |
Chrysen | 1,14 | 1,08 | 0,60 | 0,35 | 0,18 | <0,03 | 0,18 | 0,05 | 1,38 | 1,00 | 6,52 | 6,02 | 4,24 | 3,89 | 3,71 | 4,07 |
Benzo[b]fluoranthen | 0,47 | 0,50 | 0,50 | 0,34 | 0,07 | <0,03 | 0,07 | 0,05 | 0,39 | 0,32 | 3,85 | 4,26 | 3,09 | 2,92 | 2,77 | 3,21 |
Benzo[k]fluoranthen | 0,47 | 0,89 | 0,42 | 0,24 | 0,04 | <0,03 | 0,08 | 0,04 | 0,45 | 0,33 | 6,75 | 5,39 | 2,13 | 1,65 | 1,84 | 2,88 |
Benzo[a]pyren | 0,78 | 0,92 | 0,58 | 0,52 | 0,09 | 0,07 | 0,18 | 0,12 | 0,38 | 0,18 | 7,75 | 5,25 | 1,90 | 1,18 | 2,61 | 3,03 |
Indeno[1,2,3cd]pyren | 0,80 | 1,14 | 0,35 | 0,41 | 0,52 | <0,03 | 0,17 | 0,19 | 0,49 | 0,21 | 3,61 | 3,58 | 2,87 | 1,56 | 2,21 | 3,37 |
Dibenz[a,h]anthracen | 0,63 | 0,61 | 0,25 | 0,30 | <0,03 | <0,03 | <0,03 | <0,03 | 0,06 | 0,03 | 0,16 | 0,22 | 0,09 | 0,07 | 0,04 | 0,16 |
Benzo[ghi]perylen | 1,30 | 1,19 | 0,84 | 0,65 | 0,18 | <0,03 | 0,20 | 0,03 | 0,31 | 0,14 | 2,36 | 3,23 | 3,37 | 1,83 | 2,53 | 4,00 |
Koronen | 1,54 | 2,46 | 1,17 | 0,63 | 0,29 | 0,17 | 0,49 | 0,12 | 0,38 | 0,26 | 2,10 | 2,65 | 1,60 | 0,96 | 1,71 | 2,47 |
Σ PAH dle EPA | 27,3 | 27,8 | 16,2 | 11,8 | 11,2 | 5,8 | 16,7 | 13,3 | 11,7 | 8,4 | 59,3 | 52,5 | 44,0 | 36,4 | 37,7 | 46,7 |
Kampaň:
I 04. - 11. 04. 2005
II 23. - 30. 05. 2005
III 27. 06. - 04. 07. 2005
IV 22. - 29. 08. 2005
V 10. - 17. 10. 2005
VI 28. 11. - 05. 12. 2005
VII 16. - 23. 01. 2006
VIII 27. 02. - 06. 03. 2006
Z hodnocení zdravotních rizik vyplývá, že pravděpodobnost výskytu nádorového onemocnění v důsledku expozice PAH je akceptovatelná v případě individuálního celoživotního rizika (ILCR) a to na obou lokalitách pro dospělou osobu i děti, kdy nedošlo k překročení „zdravotně bezpečné“ hodnoty (1.10-6).
Při posuzování populačního rizika (APCR) je patrné výrazné překročení limitní hodnoty zejména u dětské populace a proto lze hovořit o významném riziku výskytu nádorových onemocnění jak u dospělé populace, tak u dětské.
Lokalita | ILCR | APCR | ||
---|---|---|---|---|
Dospělí | Děti | Dospělí | Děti | |
1 | 1,38E-07 | 5,78E-06 | 1,30E-04 | 2,72E-03 |
2 | 1,24E-07 | 5,21E-06 | 9,02E-05 | 1,90E-03 |
Závěr
K hodnocení zdravotních rizik bylo použito dvou postupů. Je to jednak vyhodnocení nárůstu definovaných diagnóz vlivem krátkodobé nebo chronické expozice standardními škodlivinami typu polétavého prachu TSP, PM10 a PM2,5. Výsledky vyhodnocení zdravotních rizik standardních imisních škodlivin nasvědčují, že již dnešní zátěž obyvatel v okolí obou monitorovaných míst je významná a na zdraví obyvatel zde žijících se podílí. Hodnoty pravděpodobnosti akutního úmrtí na inhalaci prachu PM10 (0,0052 resp. 0,0024 osoby z exponované populace), je sice hodnota zdánlivě nízká, ale její riziko je prakticky srovnatelné s rizikem karcinogenním (počet celkových úmrtí touto jednodenní expozicí maximální koncentrací PM10 je 2,2 resp. 3,7.10-6 pro monitorované lokality) Hodnoty počtu příčinně identifikovaných diagnóz chronických zánětů horních a dolních dýchacích cest, tedy respiračních chorob jsou potom již zcela varující. 27 obyvatel lokality 1, resp. 14 obyvatel. lokality 2 trpí chronickým zánětem horních cest dýchacích v důsledku celoroční expozice oxidem dusičitým a to bez ohledu na fakt, že jeho okamžité i průměrné koncentrace vyhovují legislativním limitům. Ještě výmluvnějším je odhad počtu nových případů astma u dětí vlivem expozice touto škodlivinou (11 resp. 6 dětí na těchto lokalitách).
Výsledky uvedené v tabulce 5 jednoznačně prokazují, že již tato omezená sestava karcinogenů je potenciálně riziková pro exponované obyvatele blízkého okolí obou lokalit. Pravděpodobnost výskytu nádorového onemocnění u dětí díky expozici PAH překračuje tolerovatelnou hodnotu 1.10-6 na obou lokalitách. Pravděpodobnost výskytu nádorového onemocnění v důsledku celoživotní expozice vybranými PAH je pro dospělou populaci akceptovatelné na lokalitě 2, na lokalitě 1 je vypočtená hodnota nepatrně vyšší než „zdravotně bezpečná“ tolerovatelná hodnota.
Použitá literatura:
- [1] WATKISS, P., PYE, S., HOLLAND, M.: CAFE CBA: Baseline analysis 2000 to 2020, CAFE Programe, 2005.
- [2] NISBET, K., LAGOY, J.: Toxic equivalency factors (TEFs) polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs), Reg. Toxicol. Pharmacol., 16, 1992, p. 290 – 300.
- [3] Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí pro hodnocení rizika. Věstník MŽP ČR č. 9, 2005
- [4] AUNAN, K.: Exposure-Response functions for health effects of air pollutants based on epidemiological findings, 1995, University of Oslo.
- [5] DUAN F. K., HE K. B., MA Y. L., YANG F. M., YU X. C., CADLE S. H., CHAN T., MULAWA P. A.: Concentration and chemical characteristics of PM2.5 in Beijing, China: 2001 – 2002, Science of Total Environment, 355, 2006, p. 264 – 267.
- [6] HARRISON, R.M., SMITH, D.J.T., LUHANA L.: Source Apportionment of Atmospheric Polycyclic Aromatic Hydrocarbons Collected from an Urban Location in Birmingham, U.K. Environ. Sci. Technol., 30, 1996, 825-832.
- [7] HARRISON, R.M., TILLING R., CALLÉN ROMERO, M.C., HARRAD, S., JARVIS K.: A Study of Trace Metals and Polycyclic Aromatic Hydrocarbons in the Roadside Environment. Atmos. Environ., 37, 2003, 2391-2402.
Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Komentáře
Abyste mohli přidávat komentáře k tomuto článku, musíte být přihlášeni.
Klíčová slova: doprava, pevné částice, polyaromatické uhlovodíky, zdravotní rizika
Popis: Příspěvek hodnotí zdravotní rizika různých frakcí pevných částic a na ně vázaných polyaromatických uhlovodíků na lokalitách silně zatížených dopravou v městě…