Výše ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2013

Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2013 činily 52,8 mld. Kč, což je cca 1,3 % hrubého domácího produktu za rok 2013.

Aktuální výpočet ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2013 byl prováděn dle certifikované Metodiky výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích zpracovanou Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. (2013). Metodika byla rozšířena o vyčíslení subjektivních škod (náhrady škody stanovené soudy).
 

Obrázek 1: Rozčlenění nákladů pro výpočet ztrát
Zdroj: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
 

Výpočet dle výše uvedené certifikované metodiky je založen na formě propočtového ocenění ekonomických následků dopravní nehodovosti, na tzv. metodě „celkového výstupu“ (metody lidského kapitálu). Identifikovány a kvantifikovány jsou přímé a nepřímé náklady vzniklé v důsledku dopravních nehod.

V roce 2013 bylo Policií ČR šetřeno 84 398 dopravních nehod (o 2994 dopravních nehod více proti roku 2012) s těmito následky:
-    Usmrceno 583 osob (do 24 hod.) a dalších 71 osob od 24 hod. do 30 dnů po nehodě, tj. celkem 654 osob
-    Těžce zraněno:  2 782 osob (při počtu usmrcených osob do 24 hod po nehodě),
      2 711 osob (při počtu usmrcených osob do 30 dnů po nehodě),
-    Lehce zraněno: 22 577 osob
-    Počet nehod s hmotnou škodou 64 056
Podle odhadů dopravní policie byla na místě nehody způsobena hmotná škoda ve výši
na 4 938,17 mil. Kč.

Oproti roku 2012 došlo k poklesu počtu dopravních nehod se zraněním. Počet usmrcených osob v roce 2013 byl nejnižší od roku 1955. Předpoklad snižování počtu a závažnosti dopravních nehod vychází ze závazného dokumentu vydaným Ministerstvem dopravy - Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, na základě kterého jsou jednotlivými ministerstvy, kraji, obcemi a dalšími subjekty realizovány různá dopravně-bezpečnostní opatření, které mají za cíl snížení počtu a závažnosti dopravních nehod a naplnění cíle Národní strategie, tedy snížit do roku 2020 počet usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru evropských zemí a současně oproti roku 2009 snížit o 40 % počet těžce zraněných osob. Naplněním cílů Národní strategie tak může dojít nejen ke snížení celkových ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v celkové výši 17,3 mld. Kč, což by znamenalo signifikantní úsporu na výdajové straně státního rozpočtu.  Alespoň část uspořených prostředků by měla být investována do dalších preventivní i represivních opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, neboť v mezinárodním srovnání se ČR propadá pod průměr EU 27.
 

Výpočet jednotkových nákladů byl proveden na základě výše uvedené metodiky. Jednotkové náklady dle závažnosti dopravních nehod za rok 2013 byly následující:
•    1 usmrcená osoba 19 440 000 Kč,
•    1 těžce zraněná osoba 4 867 700 Kč,
•    1 lehce zraněná osoba 433 000 Kč,
•    1 nehoda pouze s hmotnou škodou 267 300 Kč.
Celkové ztráty z dopravní nehodovosti jsou pak dány násobkem jednotkových nákladů a počtu dopravních nehod dle dané závažnosti. Jejich výše je uvedena v Tabulce 1.

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2013 činily 52,8 mld. Kč, což je cca 1,3 % hrubého domácího produktu za rok 2013.
 

Vývoj ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v delším časovém období je znázorněn na Obrázku 2.

   Obrázek 2: Vývoj celkových ztrát z dopravní nehodovosti v mld. Kč

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Ztráty z dopravní nehodovosti v krajích

Tabulka 2: Výše ztrát z dopravní nehodovosti v jednotlivých krajích ČR v tis. Kč (2013)

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Dopad ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích je velmi podstatný, a to jak na samotné viníky a oběti dopravních nehody, tak v podstatné míře na stát a pojišťovny. Za rok 2013 měly ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích dopad na státní rozpočet ve výši 21,2 mld. Kč (což je cca 40% celkových ztrát). Tato částka činí přes 26 % schodku státního rozpočtu. Vzniklé ztráty částečně hradí níže uvedená ministerstva:
• Ministerstvo zdravotnictví, které částečně hradí náklady na zdravotní péči, které tvoří cca 0,4% z celkových ztrát z dopravní nehodovosti
• Ministerstvo vnitra, které hradí veškeré náklady spojené s výkonem policie na místě dopravní nehody. Dále se podílí na úhradě nákladů na hasičský záchranný sbor (HZS), a to cca 50% z vzniklých nákladů na HZS. Celkově se Ministerstvo vnitra podílí na celkových ztrátách 2,7%.
• Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud, které hradí personální a administrativní náklady spojené s daným řízením týkajícího se dopravní nehody, jedná se o cca 1 % z celkových ztrát.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde se jedná o vyplacené sociální výdaje v důsledku dané dopravní nehody vycházející ze stávajících platných předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění, jedná se o cca 2,9% celkových ztrát.
Ministerstva dopravy se vzniklé ztráty po ekonomické stránce dotýkají minimálně. Jedná se o škody způsobené na komunikaci – 0,1%.
Nejvyšší položka – ztráty na produkci má dopad na příjmovou stránku státního rozpočtu. V důsledku vzniklých ztrát na produkci (usmrcená, nebo zraněná osoba není schopna vyprodukovat určitou výši hrubého domácího produktu) se snižuje výše hrubého domácího produktu (HDP). Dochází tak ke snížení příjmové stránky státního rozpočtu. Ztráty na produkci tvoří cca 35% celkových ztrát z dopravní nehodovosti!
V roce 2013 došlo ke zvýšení celkových nákladů u nehod pouze s hmotnou škodou. Důvodem je zvýšení počtu registrovaných nehod Policií ČR. Naopak výrazný pokles byl zaznamenán u smrtelných a těžkých zranění, který byl dán snížením počtu tohoto typu nehod. Stagnace ve vývoji ztrát byla zaznamenána u dopravních nehod s lehkým zraněním, jejichž výše koresponduje s předchozím rokem.
 

Výše celkových ztrát z dopravní nehodovosti poskytuje přehled o tom, kolik dopravní nehody stojí stát potažmo občany, dále tvoří důležité vstupní údaje do dopravně-inženýrských analýz, jejichž cílem je vyhodnotit efektivnost daného dopravně-bezpečnostního opatření, strategických materiálů atd.

Realizací skutečně efektivních opatření, což lze hodnotit právě díky kvalitnímu vyčíslení celospolečenských ztrát dojde nejen k úspoře finančních prostředků, ale také ke zvýšení bezpečnosti, snížení počtu a závažnosti dopravních nehod a naplnění cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu.