Silnice s uspořádáním 2+1

Publikováno:
Uložit jako PDF

Tento článek si můžete
uložit ve formátu PDF.

Šířkové uspořádání 2+1 (neboli navýšení počtu jízdních pruhů dvoupruhové silnice o další jízdní pruh, který se střídavě přiděluje pro každý dopravní směr) je v mnoha zemích stále populárnějším typem příčného uspořádání extravilánových silnic.

Šířkové uspořádání 2+1 (neboli navýšení počtu jízdních pruhů dvoupruhové silnice o další jízdní pruh, který se střídavě přiděluje pro každý dopravní směr) je v mnoha zemích stále populárnějším typem příčného uspořádání extravilánových silnic. V Evropě se používá např. ve Finsku, Švédsku, Německu, Francii, Itálii, Španělsku, Velké Británii a v Irsku. Největší zkušenosti s tímto uspořádáním má Švédsko, kde je v provozu více jak 2000 km těchto tzv. bezkolizních silnic. V každé zemi jsou provozní požadavky a návrhové prvky silnic 2+1 samozřejmě mírně odlišné. V tomto textu jsou stručně představeny především poznatky ze Švédska a z Německa a jsou porovnány se stavem v ČR, kde pravidla pro realizaci silnic 2+1 stanovuje ČSN 73 6101, konkrétně její změna z roku 2009. V současné době jsou v ČR řešeny také dva projekty vědy a výzkumu na toto téma.

Definice

Šířkové uspořádání 2+1 spočívá v přidání předjížděcího jízdního pruhu do dvoupruhového uspořádání a oddělením jízdních směrů buď pomocí svodidel (Švédsko) nebo pouze vodorovným dopravním značení (např. Německo).

 

 Obr. 1: Německo (B 54)

Šířkové uspořádání 2+1 je používáno v extravilánu na trasách s malým počtem křižovatek. Mnoho z těchto silnic má téměř dálniční charakter s mimoúrovňovými křižovatkami a zamezením provozu cyklistické a pěší dopravy.

 

Obr. 2: Schéma šířkového uspořádání silnice 2+1 dle české normy ČSN 7361 01

Německo 

Před několika lety tvořily dvoupruhové silnice se širokými zpevněnými krajnicemi (pro provoz pomalých vozidel, např. zemědělských) a dvoupruhové silnice se širokými jízdními pruhy (umožňovaly pomalým vozidlům jízdu po pravém okraji a usnadňovaly tak předjíždění rychlejším vozidlům) značnou část německé silniční sítě. Vzhledem k nevyhovujícím bezpečnostním charakteristikám těchto silnic bylo mnoho z nich přestavěno na uspořádání 2+1. K oddělení jízdních směrů je použito pouze vodorovné značení. Taktéž u nově navrhovaných silnic (převážně obchvatů obcí a měst), se toto uspořádání používá. Všechny silnice 2+1 se nacházejí v extravilánu. Obrázek 3 ukazuje typické příčné řezy silnic 2+1 navrhovaných v Německu. Nejvyšší dovolená rychlost na těchto silnicích je 100 km/h, s provozem pouze motorové dopravy, s částečně mimoúrovňovými křižovatkami, s malým podélným sklonem a malou křivolakostí.
Švédsko
Ve Švédsku tvořily široké dvoupruhové extravilánové silnice (o celkové šířce 13 m) s intenzitami provozu od 4000 do 20 000 voz/24 h taktéž velmi rozšířenou kategorii (celková délka těchto silnic byla 3600 km, z toho 2800 km se širokými krajnicemi a 800 km se širokými jízdními pruhy). Vzhledem k nevyhovující bezpečnosti a na základě zásad bezpečnostní filozofie „vize nula“ byla značná část těchto silnic přestavěna na uspořádání 2+1 s použitím středového lanového svodidla. Takový typ přestavba je považován za nízkonákladové opatření. Mnoho úseků těchto silnic vykazuje téměř dálniční charakter, s omezeným přístupem chodců, cyklistů, pomalých vozidel a s mimoúrovňovými kříženími.

 Logo Centrum Dopravního Výzkumu, v.v.i.

Logo Centrum Dopravního Výzkumu, v.v.i. Centrum dopravního výzkumu v.v.i.

Komentáře

Abyste mohli přidávat komentáře k tomuto článku, musíte být přihlášeni.

Přihlášení Registrace

Klíčová slova: silnice, uspořádáním, 2+1
Popis: Silnice s uspořádáním 2+1