Postoje k rychlosti a k bezpečnostním pásům

Uložit jako PDF

Tento článek si můžete
uložit ve formátu PDF.


Výsledky průzkumu SARTRE 3 vztahující se k používání bezpečnostních pásů českými řidiči a k jejich rychlostnímu chování, názory českých řidičů na rychlostní limity, kontrolu jejich dodržování a na používání bezpečnostních pásů a dětských autosedaček.


V roce 2004 byl dokončen mezinárodní srovnávací projekt SARTRE 3 (Social Attitudes to Road Traffic Risk in Europe). Projektu se účastnilo 23 evropských zemí – Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Průzkum navazoval na projekt SARTRE 1 z roku 1991, kdy se zúčastnilo 15 zemí, a SARTRE 2 z roku 1996 s účastí 19 zemí.

Rozhodující etapa projektu SARTRE 3, tedy dotazníkové šetření řidičské populace, proběhla v České republice v termínu 22.11. – 12. 12. 2002.

Metodou kvótního výběru podle věku, pohlaví, vzdělání, velikosti a polohy sídla byl ze základního souboru (tedy populace aktivních řidičů, jejíž velikost – asi 3 800 000 osob – a demografické charakteristiky byly stanoveny na základě předchozích výzkumů agentury FOCUS) získán vzorek 1026 respondentů. Ti zodpověděli 55 otázek standardizovaného dotazníku. Rozhovory byly prováděny s využitím sítě školených tazatelů agentury FOCUS. Průměrná délka rozhovoru byla 31 minut.

Dotazování bylo zaměřeno na: jízdní výkony řidičů během uplynulého roku, zájem o problematiku dopravy a bezpečnosti, názory řidičů na možná opatření pro bezpečnost silničního provozu, názory řidičů na příčiny nehod, podrobně bylo zpracováno téma rychlosti, styl jízdy, používání bezpečnostních pásů, problematika alkoholu, dále názory na nové prvky vybavení automobilu, evropská harmonizace dopravního práva, názory na systém zjišťování a trestání dopravních přestupků, bezpečnost v tunelech a používání mobilních telefonů za jízdy.

Postoje k rychlosti

Řidičům byly kladeny otázky týkající se přímo jejich chování na silnici (případně chování druhých řidičů) – způsobu jízdy, dodržování rychlostních limitů, dále byli řidiči tázáni na názory na rychlostní limity a zkušenosti se sankcemi za jejich porušování.

Záliba v rychlé jízdě byla u českých řidičů v mezinárodním srovnání průměrná, častěji se vyskytovala u respondentů s vyššími jízdními výkony.

obrázek:graf 1 podil ridicu kteri radi jezdi rychle mezinarodni srovn 1

Graf 1: Podíl řidičů, kteří rádi jezdí rychle (mezinárodní srovnání, v %)

Hodnocení rychlostního chování svého i druhých řidičů se nijak zásadně nezměnilo, většina respondentů v České republice i ostatních evropských zemích soudí, že ostatní řidiči často nebo velmi často překračují rychlostní limity a oni sami jezdí srovnatelně s průměrem nebo trochu pomaleji (tabulky 1, 2, grafy 2,3).

Tabulka 1: Jak často podle vás ostatní řidiči překračují rychlostní limit?
  nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví
1991 0,3% 1,1% 15,4% 47,6% 33,2% 0,8% 1,7%
1996 0,3% 1,3% 12,1% 38,0% 45,8% 2,4% 0,1%
2002 0,3% 2,6% 13,0% 35,0% 44,6% 2,7% 1,8%

obrázek:graf 2 ostatni ridici prekracuji rychlostni limit casto velmi 1

Graf 2: Ostatní řidiči překračují rychlostní limit často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %)

Tabulka 2: Ve srovnání s ostatními řidiči, většinou jezdíte….: (rychleji, stejně, pomaleji)
  1991 1996 2002
Mnohem rychleji než průměr 2,2% 2,0% 1%
Poněkud rychleji než průměr 16,2% 14,0% 13,9%
Průměrně rychle 49,9% 54,7% 53,8%
Trochu pomaleji 26,0% 24,4% 20,9%
Mnohem pomaleji 4,6% 4,4% 10%
Neví 1,3% 0,5% 0,4%

obrázek:graf 3 podil ridicu kteri svou jizdu povazuji za rychlejsi nez 1

Graf 3: Podíl řidičů, kteří svou jízdu považují za rychlejší než je jízda ostatních řidičů (mezinárodní srovnání, v %)

Zajímavější výsledky přinesla otázka na porušování rychlostních limitů samotnými respondenty. Můžeme zde pozorovat reakci na legislativní změny z roku 1997 (zvýšení limitu na dálnici a snížení v obci). Podíl těch, kteří tvrdí, že limity na dálnici a hlavních silnicích nikdy nepřekračují, sice skutečně mírně vzrostl, nelze však hovořit o statisticky významné změně (tabulka 3). Řidiči jsou však se stávajícím limitem častěji spokojeni (tabulka 5). Podíl řidičů, kteří nikdy nepřekračují nejvyšší povolenou rychlost v obci, mírně poklesl. I zde jsou respondenti s limitem spokojeni častěji než před jeho úpravou (téměř tři čtvrtiny dotázaných), ale zvýšil se také podíl těch, kteří si přejí limit v obci vyšší.

Respondenti, kteří uvádějí časté a velmi časté překračování limitů, jsou více zastoupeni mezi těmi, kdo si přejí limity vyšší, případně neomezenou rychlost. V mezinárodním srovnání (tabulka 4) čeští řidiči podprůměrně často připouštějí překračování rychlostních limitů na všech typech komunikací. Podíl řidičů, kteří si přejí zvýšení rychlostních limitů na dálnici a na vedlejších silnicích (tabulky 5,6), je však mezi ostatními státy přibližně průměrný, a zvýšení limitů na hlavních silnicích a v obcích si přeje dokonce nadprůměrný podíl dotazovaných (v obci dokonce z celého souboru nejvyšší).

Tabulka 3: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic?
  nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví
Na dálnici 1991 22,8% 32,3% 29,2% 9,2% 3,7% 0,8% 2,0%
1996 30,5% 28,6% 21,6% 9,4% 4,0% 3,1% 2,8%
2002 34,3% 26,5% 22,9% 8,0% 3,2% 2,3% 2,8%
Na hlavní silnici 1991 21,9% 33,0% 30,1% 11,1% 3,3% 0,3% 0,3%
1996 21,8% 33,6% 29,8% 9,7% 3,4% 1,7% 0,0%
2002 27,0% 32,5% 28,5% 7,6% 2,9% 1,1% 0,4%
Na vedlejší silnici 1991 33,0% 35,6% 23,0% 6,1% 1,7% 0,3% 0,4%
1996 29,8% 36,3% 23,6% 7,1% 2,0% 1,2% 0,0%
2002 29,3% 37,2% 25,9% 5,0% 1,5% 0,9% 0,2%
V obci 1991 66,0% 23,3% 6,6% 1,1% 0,4% 0,1% 2,5%
1996 45,3% 33,6% 14,8% 4,1% 1,7% 0,5% 0,0%
2002 40,4% 35,1% 18,0% 4,1% 1,4% 0,6% 0,4%
Tabulka 4: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? (mezinárodní srovnání; „často“, „velmi často“ a „vždy“, v%)
země dálnice hlavní silnice vedlejší silnice v obci
Belgie 27 17 14 12
Česká republika 14 12 7 6
Dánsko 46 34 14 4
Estonsko 13 25 20 12
Finsko 17 11 10 6
Francie 22 14 10 7
Chorvatsko 25 18 21 6
Irsko 10 7 4 3
Itálie 24 26 15 12
Kypr 28 21 18 12
Maďarsko 16 21 17 12
Německo 20 15 17 7
Nizozemí 31 22 14 7
Polsko 12 13 11 7
Portugalsko 32 19 15 11
Rakousko 19 11 11 6
Řecko 40 23 19 6
Slovensko 16 18 11 8
Slovinsko 26 16 10 6
Španělsko 37 21 13 11
Švédsko 35 27 14 5
Švýcarsko 32 21 18 4
Velká Británie 26 13 8 4
Průměr 25 18 13 8
Tabulka 5: Ve srovnání s nynějším stavem, rychlostní limit by podle vás měl být: (nižší, vyšší, stejný, bez omezení)
  nižší stejný vyšší bez omezení neví
Na dálnici 1996 1,9% 23,7% 56,6% 16,4% 1,4%
2002 5,5% 51,9% 31,5% 9,7% 1,4%
Na hlavních silnicích 1996 1,9% 59,2% 37,2% 1,0% 0,7%
2002 4,4% 68,2% 25,7% 0,7% 1,0%
Na vedlejších silnicích 1996 Nezjišťováno
2002 4,9% 81,8% 12,3% 0,3% 0,7%
V obci 1996 30,2% 63,0% 6,3% 0,1% 0,4%
2002 8,5% 71,2% 19,3% 0,1% 0,9%
Tabulka 6: Podíl řidičů, kteří by uvítali vyšší rychlostní limit na různých typech komunikací (mezinárodní srovnání, v %)
Země dálnice hlavní silnice vedlejší silnice v obci
Belgie 39 14 8 9
Česká republika 42 27 13 20
Dánsko 62 39 5 4
Estonsko 26 47 18 12
Finsko 25 15 5 6
Francie 33 12 4 7
Chorvatsko 33 22 30 13
Irsko 34 14 3 6
Itálie 40 24 10 10
Kypr 42 22 14 8
Maďarsko 69 16 53 3
Německo 35 18 15 7
Nizozemí 53 23 8 6
Polsko 30 15 12 9
Portugalsko 48 18 11 5
Rakousko 38 15 9 7
Řecko 47 21 16 3
Slovensko 49 31 20 9
Slovinsko 40 18 12 15
Španělsko 53 27 15 12
Švédsko 54 39 40 5
Švýcarsko 53 25 17 5
Velká Británie 43 11 4 2
Průměr 43 22 15 8

Další otázky se týkaly kontroly dodržování předepsaných rychlostních limitů. Řidiči sice dnes počítají s možností kontroly častěji než v roce 1996 (tabulka 7), ale podíl těch, kdo byli za překročení rychlosti nějakým způsobem postiženi, se nezměnil (tabulka 8), přestože jsou podle výpovědí řidičů rychlostní limity – alespoň v obci – překračovány častěji. Kontroly navíc v řidičích patrně nevzbuzují příliš velký respekt, protože ti, kdo více počítají s možností kontroly, překračují rychlostní limity stejně často jako ti, kdo s kontrolou nepočítají. V mezinárodním srovnání (graf 4) je podíl trestaných řidičů slabě nadprůměrný, odhad pravděpodobnosti kontroly spíše podprůměrný.

Tabulka 7: Jaká je pravděpodobnost, že během vaší obvyklé cesty bude kontrolována vaše rychlost?
  nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví
1996 5,3% 46,3% 35,2% 8,2% 1,8% 0,1% 3,1%
2002 3,5% 33,6% 40,6% 11,9% 2,7% 0,7% 7%
Tabulka 8: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za překročení povolené rychlosti?
  Ne pouze pokutován pokutován i jinak trestán neví
1991 51,8% 20,5% 27,7% 0,0%
1996 78,6% 20,5% 0,7% 0,2%
2002 78,3% 20,6% 0,7% 0,5%

obrázek:graf 4 podil ridicu kteri byli v uplynulych 3 letech trestani 1

Graf 4: Podíl řidičů, kteří byli v uplynulých 3 letech trestáni za rychlost, a podíl řidičů, kteří očekávají kontrolu často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %)

Jak bylo zjištěno v jiné části průzkumu [více viz: Postoje k motoristické problematice a názory na dopravně bezpečnostní politiku], téměř 78% českých řidičů by souhlasilo se zavedením přísnějších trestů za nepřiměřenou rychlost (v mezinárodním srovnání jde o třetí nejvyšší podíl) a 85% respondentů považuje nepřiměřenou rychlost za častou příčinu nehody (graf 6). Lze tedy říci, že překračování rychlostních limitů je respondenty považováno za závažný a nebezpečný přestupek. Mezi respondenty, kteří považují příliš rychlou jízdu za častou příčinu nehody, je nižší podíl řidičů, kteří sami o sobě soudí, že jezdí nadprůměrně rychle, než mezi respondenty, kteří rychlosti takovou váhu nepřikládají (13% : 25%). V konkrétnější rovině (překračování rychlostních limitů jednotlivých typů komunikací) rozdíl není už tak výrazný. Podíl nadprůměrně rychlých jezdců je nižší u příznivců přísnějších trestů než u odpůrců (11% : 34%). Respondenti, kteří se vyslovili pro přísnější tresty, také výrazně méně připouštějí časté překračování rychlostních limitů na všech typech komunikací, než ti, kteří jsou proti zpřísnění (dálnice 10% : 31%, hlavní silnice 8% : 32%, vedlejší silnice 6% : 18%, v obci 4% : 17%).

obrázek:graf 5 podil ridicu podporujicich prisnejsi tresty za rychlost 1

Graf 5: Podíl řidičů podporujících přísnější tresty za rychlost (mezinárodní srovnání, v %)

obrázek:graf 6 prilis rychla jizda se stava pricinou nehody casto velm 1

Graf 6: Příliš rychlá jízda se stává příčinou nehody často, velmi často, vždy (mezinárodní srovnání, v %)

Postoj vůči ostatním řidičům se ve srovnání s předchozími výzkumy zásadně nezměnil, řidiči většinou mají za to, že ostatní často nebo velmi často překračují rychlostní limity; oni sami pak jezdí srovnatelně s průměrem nebo o něco pomaleji a rozhodně bezpečněji.

Na vývoji překračování rychlostních limitů samotnými respondenty se odráží změna limitů z roku 1997 jen málo, legislativní úpravu by bylo zřejmě třeba doplnit dalšími opatřeními. Změna se projevila spíše na spokojenosti se současnými limity. Řidiči jsou nyní častěji spokojeni. V obci si přejí zachovat současný limit tři čtvrtiny dotázaných, na dálnici více než polovina.

Přestože se nezměnil podíl řidičů, kteří byli v posledních třech letech sankcionováni za nepovolenou rychlost, subjektivní pravděpodobnost rychlostní kontroly je vyšší než dřív. Na chování řidičů se však míra subjektivního rizika nijak neprojevuje, vliv má spíše celkový postoj k rychlosti (vnímání překročení rychlosti jako příčiny nehody a jako závažného přestupku).

Postoje k bezpečnostním pásům

Další část dotazníku se věnovala problematice bezpečnostních pásů. Respondenti zde uváděli, zda je jimi jejich vozidlo vybaveno, zda je oni sami používají a zda byli za jejich nepoužití v poslední době sankcionováni, jestli používají dětské zádržné systémy, když vezou ve svém vozidle děti, a zda se ztotožňují s některými názory a postoji týkajícími se bezpečnostních pásů.

Vybavenost vozidel bezpečnostními pásy se průběžně zlepšuje, nyní již 70,1% řidičů uvedlo, že jejich vozidlo je vybaveno pásy vpředu i vzadu (tabulka 1, graf 1). V používání tohoto vybavení však zdaleka takový pokrok nenastal (tabulka 2, graf 2). Podíl řidičů, kteří pásy používají vždy, je mimo obec stále stejný jako v roce 1996 (necelé tři čtvrtiny na dálnici a okolo dvou třetin na ostatních silnicích), v obci se zvedl z 39,8% na 46,6%, což je velmi málo ( v mezinárodním srovnání je Česká republika na osmnáctém místě; ve více než třetině zkoumaných zemí vždy používá v obci pásy přes 80% řidičů). Je evidentní, že řidiči nejsou dostatečně informováni o důležitosti pásů zejména při nižších rychlostech; mnozí je používají pouze na komunikacích s vyšší rychlostí. Výsledky dotazování korespondují s výsledky systematického pozorování, které provádělo Centrum dopravního výzkumu: v roce 2002 byl podíl připoutaných řidičů na dálnici 81%, na ostatních komunikacích mimo obec 63% a ve městě 43%.

Kontrola je v tomto ohledu stále stejně nedostatečná, podobně jako v roce 1996 přes 90% respondentů uvedlo, že v posledních třech letech nebylo nijak sankcionováno za nepoužití pásu.

Tabulka 1: Je auto, které řídíte nejčastěji, vybaveno bezpečnostními pásy?
  pouze vpředu vpředu i vzadu ne
1991 6,8% 23,4% 8,6%
1996 52,3% 45,5% 2,0%
2002 28,7% 70,1% 1,2%

obrázek:graf 1 podil automobilu vybavenych bezpecnostnimi pasy na vsech

Graf 1: Podíl automobilů vybavených bezpečnostními pásy na všech sedadlech (mezinárodní srovnání, v %)

Tabulka 2: Používáte bezpečnostní pásy, když toto auto řídíte na různých typech silnic?
  nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví/auto není vybaveno
Na dálnici 1991 1,4% 0,9% 1,5% 1,9% 4,8% 80,0% 8,6%
1996 3,4% 2,4% 3,2% 6,3% 6,8% 74,6% 3,3%
2002 2,1% 2,0% 3,2% 5,9% 7,9% 74,6% 4,2%
Mimo obec 1991 1,3% 1,3% 2,4% 4,7% 6,3% 75,2% 8,6%
1996 3,2% 4,2% 7,0% 10,8% 8,6% 64,1% 2,1%
Na hlavní silnici 2002 2,1% 3,7% 4,8% 7,3% 11,4% 68,6% 2,1%
Na vedlejší silnici 2002 3,0% 5,5% 8,5% 8,0% 14,7% 58,4% 1,9%
V obci 1991 10,6% 17,7% 14,7% 7,7% 8,7% 31,7% 8,6%
1996 9,2% 14,1% 11,2% 11,1% 12,5% 39,8% 2,1%
2002 6,2% 9,9% 11,3% 9,9% 14,2% 46,6% 1,9%

obrázek:graf 2 podil ridicu kteri uvadeji ze vzdy pouziji pas mezina

Graf 2: Podíl řidičů, kteří uvádějí, že vždy použijí pás (mezinárodní srovnání, v %)

Analýza potvrdila souvislost používání bezpečnostních pásů s nehodovostí (graf 3) - řidiči, kteří v obci (a až na několik výjimek i na ostatních komunikacích) vždy používají bezpečnostní pás, měli v posledních třech letech méně nehod než ostatní skupiny.

obrázek:graf 3 vyskyt nehod podle frekvence pouzivani pasu v obci v

Graf 3: Výskyt nehod podle frekvence používání pásů v obci (v %)

Skupina řidičů, kteří v obci vždy používají bezpečnostní pás, se neliší věkovým složením a i jízdní výkony odpovídají celkové struktuře, je v ní však poněkud větší podíl žen (43,7%, zatímco v celém souboru je 36,1% žen). S tím zřejmě souvisí i vyšší výskyt dalších příznivých charakteristik v této skupině, jako méně časté porušování rychlostních limitů a riskantní předjíždění nebo těsné následování vozidla vpředu, naopak častější dodržení přednosti chodců na přechodu. Požívání alkoholu před jízdou je v této skupině méně frekventované, stejně tak telefonování za jízdy

Mimořádně špatné výsledky byly zjištěny v používání dětských sedaček, kde se Česká republika zařadila na třetí nejhorší místo v Evropě (tabulka 3, graf 4). Vyloučíme-li respondenty, kteří nikdy nevozí děti, vždy trvá na použití dětského zádržného systému 60% dotčených řidičů; ve více než polovině zkoumaných zemí je to 81 – 97% řidičů.

Tabulka 3: Když vezete ve svém autě dítě (děti), musí sedět v dětské bezpečnostní sedačce nebo použít bezpečnostní pásy?
ano, vždy obvykle ano někdy ano nikdy nikdy nevozí děti neví
39,4% 17,3% 5,4% 3,8% 32,2% 1,9%

obrázek:graf 4 podil ridicu ze skupiny ktera alespon nekdy vozi deti

Graf 4: Podíl řidičů (ze skupiny, která alespoň někdy vozí děti), kteří vždy trvají na použití zádržného systému (mezinárodní srovnání, v %)

Tabulka 4: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za to, že jste nepoužil bezpečnostní pásy?
  ne jen pokutován pokuta a/nebo jiný trest Neví
1996 91,3% 8,1% 0,1% 0,5%
2002 90,3% 8,6% 0,6% 0,5%

Posun v postojích řidičů vůči pásům zhruba odpovídá jejich posunu v jejich chování – není příliš výrazný (tabulka 5). Určitý rozdíl proti roku 1996 můžeme pozorovat v reakcích na výrok „pokud řídíte opatrně, pásy opravdu nejsou nutné“ – s tímto tvrzením dnes souhlasí už jen 26,5% řidičů v roce 1996 to bylo 34,6%). Přesto se v mezinárodním srovnání (graf 5) řadíme k zemím s nejvyšším podílem souhlasných odpovědí (například ve Finsku sdílí názor, že při opatrné jízdě nejsou pásy nutné, jen 5% respondentů).

Přetrvávající podcenění významu pásů potvrzují i reakce na další tvrzení. Většina (84%) respondentů sice souhlasila s výrokem „při většině nehod pásy snižují riziko vážného zranění řidiče i pasažérů“, v mezinárodním srovnání jde však o nejnižší podíl (graf 7). K evropskému průměru se však čeští řidiči přiblížili při posuzování rizik spojených s používáním pásů (možnost uvěznění ve vozidle, graf 7). Lze zde vypozorovat tendenci přeceňovat rizika a podceňovat výhody zádržných systémů.

Podíl respondentů, kteří se bez zapnutého pásu necítí dobře (zvýšení z 39,9% v roce 1996 na 52,8% v roce 2002), souvisí s podílem řidičů důsledně používajících pásy, proto nepřekvapí skutečnost, že Česká republika patří k zemím s nejnižším procentem takto smýšlejících respondentů (graf 6).

Tabulka 5: Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky týkajícími se používání pásů?
  souhlasí nesouhlasí neví
Pokud řídíte opatrně, pásy opravdu nejsou nutné 1991 34,2% 49,6% 16,2%
1996 34,6% 61,0% 4,4%
2002 26,5% 69,3% 4,2%
Při většině nehod pásy snižují riziko vážného zranění řidiče i pasažérů 1991 78,2% 7,2% 14,6%
1996 85,6% 10,6% 3,8%
2002 84,3% 12,3% 3,4%
Když nemám upevněn bezpečnostní pás, necítím se dobře; jakoby mi něco chybělo 1991 27,2% 49,8% 23,0%
1996 39,9% 55,8% 4,3%
2002 52,8% 42,5% 4,7%
Je tu riziko, že člověk bude v případě nebezpečí pásy uvězněn ve vozidle 1991 Otázka nebyla pokládána
1996 42,6% 47,8% 9,6%
2002 44,1% 46,4% 9,5%

obrázek:graf 5 podil ridicu kteri se domnivaji ze pasy nejsou nutne

Graf 5: Podíl řidičů, kteří se domnívají, že pásy nejsou nutné, řídí-li opatrně (mezinárodní srovnání, v %)

obrázek:graf 6 podil ridicu kteri se neciti dobre nemaji li upevnen p

Graf 6: Podíl řidičů, kteří se necítí dobře, nemají-li upevněn pás (mezinárodní srovnání, v %)

obrázek:graf 7 podil ridicu kteri souhlasi s vyroky pri nehode pasy

Graf 7: Podíl řidičů, kteří souhlasí s výroky „při nehodě pásy snižují riziko vážného zranění...“ a „je riziko uvěznění ve vozidle v případě nebezpečí“ (v %)

Zatímco v ostatních charakteristikách patří čeští řidiči v mezinárodním srovnání většinou mezi průměr, v používání bezpečnostních pásů se bohužel spíše vymykají nesprávným směrem. Vybavenost vozidel pásy se sice průběžně zlepšuje, používání je však stále nedostatečné. Totéž platí o používání dětských sedaček.

Ve vyspělých zemích s vysokou úrovní bezpečnosti silničního provozu důsledně používá pásy dvojnásobný podíl řidičů než v České republice. V používání dětských sedaček zaujímáme třetí nejhorší místo v Evropě. Analýza výsledků průzkumu prokázala zejména podceňování důležitosti zádržných systémů při nízkých rychlostech nebo „opatrné jízdě“, naopak jsou přeceňována rizika spojená s použitím pásu (uvěznění ve vozidle). Přestože ve srovnání s výsledky minulých průzkumů došlo k nevelkému pozitivnímu posunu v chování i postojích, je zřejmé, že český řidič stále není dostatečně informován o způsobu fungování zádržných systémů, podmínkách jejich účinnosti a o nebezpečích, kterým se vystavuje při zanedbání použití pásu. V zájmu zmírnění následků nehod je nezbytné přijmout opatření, která povedou ke zvýšení informovanosti a změně postojů nejen řidičů, ale celé populace.

Logo Centrum Dopravního Výzkumu, v.v.i.

Logo Centrum Dopravního Výzkumu, v.v.i. Centrum dopravního výzkumu v.v.i.


Komentáře

Abyste mohli přidávat komentáře k tomuto článku, musíte být přihlášeni.

Přihlášení Registrace


Klíčová slova: analýza, automobil, autosedačka, bezpečnost pasivní, bezpečnostní pásy, chování za jízdy, následky nehody, nepřipoutáni
Popis: Výsledky průzkumu SARTRE 3 vztahující se k používání bezpečnostních pásů českými řidiči a k jejich rychlostnímu chování, názory českých řidičů na rychlostní…