Národní observatoř bezpečnosti silničního provozu
V plánu Evropské komise na snížení nehodovosti v období 2002 – 2010 bylo doporučeno, aby byla založena Evropská observatoř bezpečnosti silničního provozu. Cílem této observatoře měla být podpora aktivit Evropské komise v oblasti zvyšování bezpečnosti – observatoř tomu měla napomoci jakožto informační základna, která umožňuje sledování vývoje bezpečnosti a identifikuje jeho příčiny. Observatoř má tedy sloužit jako nástroj pro podporu rozhodování, např. o efektivních investicích do zvyšování bezpečnosti, cílení kampaní apod.
1. Úvod
V plánu Evropské komise na snížení nehodovosti v období 2002 – 2010 bylo doporučeno, aby byla založena Evropská observatoř bezpečnosti silničního provozu. Cílem této observatoře měla být podpora aktivit Evropské komise v oblasti zvyšování bezpečnosti – observatoř tomu měla napomoci jakožto informační základna, která umožňuje sledování vývoje bezpečnosti a identifikuje jeho příčiny. Observatoř má tedy sloužit jako nástroj pro podporu rozhodování, např. o efektivních investicích do zvyšování bezpečnosti, cílení kampaní apod.
K naplnění uvedených cílů byla zřízena Evropská observatoř bezpečnost silničního provozu (ERSO). Byla vytvořena v rámci výzkumného projektu SafetyNet, jehož spoluřešitelem bylo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV).
Observatoř tedy „pozoruje“ vývoj bezpečnosti; k tomu lze využít dva typy ukazatelů. Prvním typem jsou přímé ukazatele (tj. počty nehod, zranění, úmrtí atd.). Tyto ukazatele se používají tradičně, představují však jen pomyslnou „špičku ledovce“, která zahrnuje jen nejkritičtější případy událostí. Aby bylo možné lépe poznat celé spektrum událostí v silničním provozu, lze sledovat také druhý typ ukazatelů – nepřímé ukazatele bezpečnosti (zkráceně NUB): např. překračování nejvyšší dovolené rychlosti jízdy, používání zádržných systémů (bezpečnostních pásů a dětských sedaček), používání svícení, telefonování za jízdy ad. Z vývoje nepřímých ukazatelů lze lépe analyzovat příčiny a navrhovat adekvátní opatření. Další předností NUB je jejich proaktivní (preventivní) charakter: k tomu, aby bylo možné hodnotit vývoj bezpečnost, není potřeba pasivně „čekat“ na nehody.
2. Národní observatoř
Na základě úspěchu zmíněné Evropské observatoře doporučuje zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) „Towards Zero“ z roku 2008 státům sbírat a analyzovat data popisující bezpečnost silničního provozu: přímé i nepřímé ukazatele bezpečnosti. Z toho vyplývá, že každý stát by měl mít svou národní observatoř bezpečnosti, která by sběr těchto dat prováděla.
CDV v rámci výzkumného projektu SENZOR vytvořilo po vzoru ERSO Národní observatoř bezpečnosti silničního provozu. Je dostupná na adrese www.czrso.cz. Podobně jako ERSO slouží národní observatoř jako informační základna pro přijímání opatření ke zvýšení bezpečnosti na všech úrovních státní správy. Observatoře se skládá z datové části (přímé a nepřímé ukazatele) a informační části.
3. Datová část
Přímé i nepřímé ukazatele bezpečnosti jsou obsahem datové části observatoře. Zatímco přímé ukazatele pocházejí zejména z databází Policie ČR, nepřímé ukazatele je potřeba shromažďovat vlastními prostředky. Za tímto účelem provádělo CDV v období 2005 – 2009 pravidelný sběr NUB na referenční síti 91 lokalit rozmístěných po celé České republice. Lokality byly zvoleny tak, aby rovnoměrně pokrývaly všechny kraje (kromě Prahy), intravilán i extravilán a všechny kategorie komunikací (kromě dálnic).
Po skončení projektu SENZOR bylo od roku 2010 prováděno omezené sledování z vlastních zdrojů CDV.
Od roku 2014 probíhá sběr a vyhodnocení NUB v rámci projektu DATO (Technologická agentura ČR), jehož je CDV řešitelem.
4. Vypovídací schopnost NUB
Pro vypovídací schopnost je důležité, aby hodnoty NUB měly souvislost s nehodovostí – pak lze říci, že vystihují bezpečnost. Pro demonstraci lze uvést příklad, kdy byla využita data pravidelně (2x ročně) shromažďovaná CDV. Graf 1 ukazuje výsledky sledování rychlosti v extravilánu ve srovnání s vývojem počtu usmrcení při nehodách v příslušných obdobích. Z grafu je zřejmé, že oba trendy jsou velmi podobné.
Graf 1 – Výsledky sledování rychlosti v extravilánu ve srovnání s vývojem počtu usmrcení při nehodách v období 2006 – 2008
Podobnost trendů počtu usmrcených a vývoje rychlosti dokazuje vztah přímých a nepřímých ukazatelů bezpečnosti – je zřejmé, že nepřímé ukazatele jsou vypovídající, navíc přímo odkazují na příčinu změn (rychlost). To prokazuje vypovídací schopnost NUB.
Uvedená souvislost byla využita např. při sledování účinnosti zavedení tzv. bodového systému v roce 2006. Jednalo se o změnu zákona, jejímž cílem byla změna chování řidičů, zvýšení bezpečnosti a evidence neukázněných řidičů. Aby byly vystiženy trendy a příčiny změn, bylo provedeno srovnání po čtvrtletích. Graf 2 ukazuje vývoj dvou vybraných NUB (průměrná rychlost a nepoužívání zádržných systémů), navíc doplněný o vývoj počtu usmrcených při nehodách.
Graf 2 – Vývoj průměrné rychlosti, nepoužívání zádržných systémů a počtu usmrcených při nehodách v období 2006 – 2007
Tečkovaně je v grafu vyznačena novelizace zákona – všechny ukazatele tedy výrazně poklesly, v dalším čtvrtletí však následoval opět nárůst hodnot. Efekt zavedení bodového systému tedy nebyl dlouhodobý.
Na tomto principu funguje i využití NUB v rámci každoročního vyhodnocování plnění opatření Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020.
5. Další příklady
Dalším nepřímým ukazatelem je např. dodržování dostatečného odstupu mezi vozidly. Ze shromážděných dat se vyhodnocují kritické odstupy (nižší než 2 sekundy). Na základě údajů z roku 2012 v jednotlivých krajích (rozdělených na kategorie motocykly, osobní vozidla, nákladní vozidla) byla vyhodnocena míra nedodržování kritického odstupu. Zatímco průměrná hodnota pro osobní vozidla je průměrně 39 %, u motocyklů nedodržuje kritický odstup více než 50 %. Tato hodnota je alarmující především proto, že motocykly mají obecně delší brzdné vzdálenosti.
Další příklad aplikace NUB byl využit na semináři „Evropské porovnání nehodovosti a role krajů a obcí při zvyšování bezpečnosti silničního provozu“, který pořádala Evropská rada bezpečnosti dopravy (ETSC) a CDV v roce 2009. Pro účely srovnání bezpečnosti v jednotlivých krajích byly kromě přímých ukazatelů využity i nepřímé ukazatele. Obr. 1 ukazuje hodnocení krajů na barevné škále na základě rychlosti a překračování rychlostního limitu.
Obr 1 – Hodnocení krajů na barevné škále na základě rychlosti a překračování rychlostního limitu v roce 2009
6. Shrnutí
Observatoř bezpečnosti silničního provozu je vhodným nástrojem pro podporu rozhodování o dopravně bezpečnostních opatřeních. Obsahuje informační a datovou část. Jejím těžištěm jsou nepřímé ukazatele bezpečnosti, které CDV dlouhodobě shromažďuje za účelem sledování vývoje bezpečnosti a vysvětlení jeho změn.
Důležité využití NUB je také při vyhodnocování plnění opatření Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. I proto je důležité zajistit udržitelnost systému pravidelného celorepublikového sběru NUB.
Další informace k popisovanému tématu najdete např. na následujících odkazech:
European Road Safety Observatory – http://ec.europa.eu/transport/road_safety/specialist/index_en.htm
Road Safety Knowledge System – http://safetyknowsys.swov.nl/index.html
Analýza dopadů zákona č. 411/2005 Sb. a souvisejících předpisů na dopravní nehodovost
Evropské porovnání nehodovosti a role krajů a obcí při zvyšování bezpečnosti silničního provozu – tisková zpráva na http://www.cdv.cz/tiskova-zprava-evropske-porovnani-nehodovosti/, včetně záznamu ze semináře
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 – http://www.ibesip.cz/cz/strategie/narodni-strategie-bezpecnosti-silnicniho-provozu/nsbsp-2011-2020
Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Komentáře
Abyste mohli přidávat komentáře k tomuto článku, musíte být přihlášeni.
Klíčová slova: observatoř bezpečnosti silničního provozu, NUB, NSBSP, audit bezpecnosti
Popis: Informace o observatoři bezpečnosti silničního provozu.