Měření zraku během října ukázalo, že čtvrtina řidičů jezdí s výraznou oční vadou

Více než osm tisíc lidí využilo během října možnosti nechat si zdarma zkontrolovat zrak v rámci akce BESIP a společnosti Grand Optical.

Z výsledků měření vyplynulo, že správnou korekci zraku má jen 28 % lidí. Zbylých 72 % má jinou korekci, než by měli správně mít, případně o své vadě vůbec neví. Varující je stav zhruba u čtvrtiny testovaných, kde byl rozdíl nad 0,75 dioptrie, což už velmi negativně ovlivňuje reakce za volantem. Téměř 60 % lidí navíc uvedlo, že v posledních třech letech na kontrole zraku nebyli.

„V roce 2019 prováděl plošné screeningy řidičů BESIP a ty ukázaly, že podle měření ostrosti zraku 44 % z nich má nevyhovující či žádnou korekci. Letošní měření se soustředilo hlavně na srovnání toho, jak lidé vidí nyní a jak by optimálně vidět měli. A výsledky ukazují, že téměř tři čtvrtiny lidí by měly mít jiné brýle nebo čočky, než aktuálně mají – případně jsme u nich nově vadu objevili,“ komentuje výsledky komerční ředitel GrandOptical Pavel Krejčí. „Tam, kde korekce nesedí o víc než 0,75 dioptrie, už to je dost problém. A takových lidí byla více než čtvrtina!“

Rozdíl současné korekce s tou, kterou by správně měli mít:

 „Dobré vidění je klíčové pro bezpečnost na silnici, zvlášť na podzim a v zimě, kdy se výrazně zhoršuje viditelnost, a to i v časech ranní a odpolední dopravní špičky. Chodce, značky, překážky, to vše rozezná člověk se špatným zrakem výrazně později a pak mu chybí čas na reakci,“ vysvětluje výsledky měření vedoucí BESIP Tomáš Neřold.

Mezi testovanými bylo celkem 87 % lidí, kteří řídí alespoň dvakrát týdně nebo častěji, přičemž drtivá většina řídila denně. Vliv zraku na bezpečné řízení je značný, zvlášť při horší viditelnosti a vyšších rychlostech. „S dobrým zrakem člověk registruje chodce na 100 i více metrech, krátkozraký člověk ho uvidí až na posledních cca 30 metrech. Při rychlosti 100 km/h tuhle vzdálenost auto ujede za sekundu, při městské 50 pak za dvě sekundy. Jednu vteřin přitom běžný řidič potřebuje jen na reakci, pak teprve začne brzdit,“ vysvětlil Neřold. Nekorigované oční vady hrají roli i v dalších činnostech, jako je odhad vzdáleností při předjíždění, sledování dopravních značek nebo třeba parkování.

Při letošním měření nebyli výjimkou ani lidé, kteří přišli jen preventivně s tím, že dosud žádné brýle nebo čočky pocitově nepotřebovali, a zjistila se u nich potřeba korekce i v řádu několika dioptrií! Oční vadu se při letošním měření podařilo odhalit u 70 % lidí, kteří až do té doby žádnou korekci zraku neměli.
 

Kdy naposledy byli na kontrole zraku:

Podobně jako před dvěma lety se zjišťovalo, jak často lidé na kontrolu zraku chodí. Čísla se zhoršila a přibylo lidí, kteří si naposledy nechali změřit zrak před třemi a více lety. Doporučená frekvence měření je přitom alespoň jednou za dva roky. „Na nepříznivých výsledcích se mohlo projevit i to, že během pandemie Covidu lidé méně chodili na zdravotní prohlídky a trávili více času doma před obrazovkami počítačů, mobilů a televizí,“ dodává Tomáš Neřold s tím, že věří, že se situace postupně zlepší a lidé budou více dbát na pravidelné kontroly zraku.

Měření zraku probíhalo během celého října na celkem 61 prodejnách a bylo v tomto období pro zájemce zcela zdarma. Šlo o součást společného projektu BESIP a GrandOptical zaměřeného na prevenci zrakového zdraví zejména u řidičů.

 
Další detailní data z letošního měření:
 V měřeném vzorku lidí bylo zastoupení mužů a žen téměř přesně půl na půl. Rozložení podle věku ukázalo naprostou většinu testovaných ve věku mezi 26 až 65 lety.
 

https://www.ibesip.cz/getattachment/75a926c1-d01a-428c-8be4-9712d8c0e808/iStock-1076949732.jpg?lang=cs-CZ&width=800&height=450&ext=.jpg