Každá 6. osoba byla loni usmrcena při srážce se stromem
Tento článek si můžete
uložit ve formátu PDF.
Stromy podél silnic jsou velmi diskutovanou otázkou již dlouhou dobu. Jak dopadl loňský rok z pohledu statistik nehod?
V roce 2019 zemřelo v důsledku srážky se stromem na českých silnicích 93 lidí.
Jde o 17% všech usmrcených osob při dopravních nehodách.
„Srážky se stromy vykazují dlouhodobě vysokou závažnost a patří k největším zabijákům na našich silnicích. Přitom jde o nehody, jejichž následky můžeme výrazně omezit umístěním svodidel v rizikových lokalitách,“ řekl vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Po třech letech, kdy jsme evidovali vždy maximálně 75 usmrcených, došlo vloni k meziročnímu nárůstu o 20 usmrcených osob v důsledku srážky se stromem. „Tyto fatality se na všech usmrcených osobách podílely 17, tj. historicky 4. nejvyšší podíl (pozn. v roce 2018 činil podíl 12,9 %). Srážky se stromem. V loňském roce bylo usmrceno téměř 37 osob na 1 000 evidovaných nehod. Z dat, které máme k dispozici, je zřejmé, že shodně nejvíce usmrcených bylo z hlediska směrových poměrů evidováno v zatáčkách, resp. po jejich projetí (pozn. v součtu 64 usmrcených osob). V oblasti příčin dominuje jednoznačně nepřizpůsobení rychlosti.“ říká Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
Alkohol a mladí řidiči
V uplynulém roce bylo těžce zraněno v důsledku srážky se stromem 168 osob, což je historicky nejméně. Významný vliv přitom hraje alkohol. „Při srážkách se stromem v důsledku vlivu alkoholu nebo návykových látek bylo v uplynulém roce evidováno 319 nehod (12,6 %), při kterých bylo usmrceno 9, těžce zraněno 43 a lehce zraněno 191 osob. Z uvedeného je zřejmé, že alkohol hraje v případě srážek se stromem významnou roli – ve čtvrtině případů (25,6 %) těžce zraněných a v desetině případů (9,7 %) usmrcených. Meziročně sice došlo ke snížení počtu usmrcených o 13 osob, o 16 se však zvýšil počet těžce zraněných, tj. téměř 60 % nárůst. Nezkušenost v případě srážek se stromem je ze statistik také zřejmá. 25 osob bylo usmrceno a dalších 41 těžce zraněno vinou řidičů ve věku 18–24 let, nejtragičtější bilance vůbec byla evidována u řidičů s praxí v řízení 1 rok,“ říká Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy.
.png?width=880&height=570)
Kácet či nekácet?.png?width=380&height=285)
Střety se stromem jsou nejčetnějšími střety s pevnou překážkou. Při střetu se stromem nejvýznamněji ovlivňuje závažnost vzniklého zranění střetová rychlost, stáří vozidla a průměr stromu. Se vzrůstající střetovou rychlostí a zvyšujícím se průměrem stromu se zvyšuje pravděpodobnost vzniku vážných zranění. Při střetu mezi vozidlem a stromem dochází nejčastěji ke zranění hlavy a horní části těla. U starších vozidel přitom dochází k degradaci materiálů, což má za následek snížení bezpečnosti a větší rozsah poškození vozidla. Naopak u novějších aut lze sledovat nižší zastoupení vážných zranění posádky.
„Závažnost zranění při střetu ovlivňuje také skutečnost, zda posádka použila bezpečnostní pás. Při čelním střetu se stromem dochází zpravidla k prudkému zpomalení vozidla. Následkem tohoto zpomalení dochází u nepřipoutaných cestujících k pohybu vpřed ve směru původního pohybu vozidla a následnému nárazu do volantu, palubní desky, čelního skla a dalších částí vozidla. Následky takových nehod bývají často fatální,“ uvádí Ing. Veronika Valentová, Ph.D., ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií CDV a dodává: „Problematika stromořadí v dopravním prostoru se velmi často zjednodušuje na odstranění/vykácení stromů, tyto úvahy však nejsou správné. Stromy pomáhají např. s orientací, ve slunečném počasí vytvářejí stín a v neposlední řadě působí příznivě na psychiku řidiče.“
Proti plošnému kácení stromů v blízkosti pozemních komunikací se staví také plk. Mgr. Bc. Jiří Zlý, MBA, ředitel služby dopravní policie. „Nejvíce usmrcených osob (34) při srážkách se stromem jsme v uplynulém roce evidovali na silnicích II. tříd, nejvíce těžce zraněných (61) pak na silnicích III. tříd. Fatální a závažné následky těchto nehod můžeme významně zredukovat přijetím preventivních opatření – ideálně kombinací kvalitního vodorovného značení spolu s umístěním svodidel všude tam, kde je to možné. Klíčová je samozřejmě rychlost vozidla. Z psychologického hlediska lze stromy v bezprostřední blízkosti silnice označit barvou či reflexními odrazkami. Je nutné si uvědomit, že stromy nejsou tou bezprostřední příčinou dopravních nehod, mají však vliv na jejich následky,“ uzavírá Zlý.
Krajské srovnání.png)
Nejvíce osob bylo usmrceno při srážkách se stromem v Jihočeském a Středočeském kraji (shodně 22 usmrcených). Tyto kraje se v součtu podílely na všech usmrcených 63 procenty. Nejlépe naopak dopadl Zlínský kraj a hlavní město Praha. V obou uvedených nebyl nikdo usmrcen. Nejvíce osob bylo těžce zraněno při srážkách se stromem v Jihočeském kraji (35), naopak nejméně v hlavním městě Praze (nikdo). Nejvyšší podíl těžce zraněných při srážkách se stromem na všech těžce zraněných osobách byl evidován v Libereckém kraji (16 %).
Závažné následky nehod při srážkách se stromem v roce 2019, tzn. usmrcení a těžce zranění, jsou uvedeny v mapovém podkladu z aplikace DOPRAVNÍ NEHODY V ČR.
Tomáš Neřold
vedoucí Samostatného oddělení BESIP
+420 225 131 526 | +420 602 632 176
omas.nerold@mdcr.cz www.ibesip.cz
nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1
[1] CDV; Ing. Martin Kulišťák; Analýza Srážka se stromem (https://www.ibesip.cz/Statistiky/Statistiky-nehodovosti-v-Ceske-republice/Dopravni-nehodovost-2020)
[2] CDV: Hloubková analýza dopravních nehod (www.vyzkumnehod.cz)
Foto: Archív CDV
Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Komentáře
Abyste mohli přidávat komentáře k tomuto článku, musíte být přihlášeni.
Klíčová slova:
Popis: Každá 6. osoba byla loni usmrcena při srážce se stromem
registrovaný uživatelStromy okolo silnic, ano, či ne?
I když se zabývám více problematikou dopravních nehod způsobených srážkami se zvěří, nedá mi nezareagovat na předchozí článek týkající se množství úmrtí za volantem způsobených naražením do stromů. Ano souhlasím, jsme velmocí co se týká alejí a stromů okolo silnic. Zejména okolo silnic nižších tříd je mnoho starých stromů. mnohé aleje jsou staré, oku lahodící a enviromentálně vzácné. Sám každý den jezdím do zaměstnání po silnici lemované staletými stromy. Proč je tomu u nás v republice na rozdíl od jiných zemí EU tak? Nepopiratelně proto, že se u nás odedávna využívají cesty, které byly založeny našimi prapředky. Tyto cesty, které plně vyhovovaly koňským povozům a kočárům se léta pouze upravovaly, mírně rozšiřovaly a zpevňovaly stále novými vrstvami vozovky. Je třeba si však uvědomit, že provoz na silnicích je neporovnatelně jiný, než před 150 a více lety. Stromy okolo silnic jsou dle mého názoru překážkou a velkým nebezpečím. Jsem profesně lesníkem a zastáncem zachování přírody, ale les je obnovitelný. Za vykácené stromy se dají vysadit nové tam, kde nejsou nebezpečné. Opad suchých větví, větrem zlámané koruny nebo jejich části, nezřídka kdy i celé stromy napadené hnilobami, či dřevokazným hmyzem jsou potencionálním zdrojem dopravních nehod. Při přebíhání zvěře přes vozovku v místech se stromy blízko silnice má řidič mnohem menší šanci zareagovat včas, než na silnici s dostatečným odstupem lesního porostu. Proto jsem jednoznačně za redukci stromů okolo silnic. Podle mého názoru v souvislosti s frekventovaností dané cesty by vzdálenost stromů měla být na jednu výšku dospělého jedince. I při pádu stromu v důsledku jeho stáří a odumření by se tak eliminovalo nebezpečí ohrožení provozu na příslušné komunikaci. stejně tak by tomu dle mého názoru mělo být i okolo železničních tratí. Každá vykácená alej i jednotlivé stromy však musí být vhodně nahrazeny novými a to na místech, kde budou samy neohroženy a samy nebudou ohrožovat bezpečnost . Ing. Milan Fořt Karlovy Vary
registrovaný uživatelStromořadí kolem silnic - komentář k vyjádření paní ředitelky Valentové
Stromořadí kolem silnic je dlouhodobým problémem. Je třeba konstatovat, že tolik stromů kolem silnic, jako je u nás, je málokde v zemích EU. Jak jsem se dozvěděl, tak např. v Dánsku neexistuje strom kolem silnice.Jak se má budovat tzv. odpouštějící silnice, když je všude plno stromů v bezprostřední blízkosti silnice. Pokud se jedná o orientaci, tak většinou ve směrových obloucích jsou stromy vykáceny po srážkách s vozidly a k žádnému navádění nedochází. Co se týká stínu, tak vždy mezi stromy prosvítá slunce, dochází k velmi častému střídání stínu a slunce a oko řidiče se jen těžko přizpůsobuje tomuto jevu. Na takové silnici řidič spíše přehlédne překážku ( chodce, cyklisty a pod.). O příznivém působení na stromy pochybuji. Když jsem byl v r. 2004 s CDV na exkurzi v Rakousku, tak kolem silnice v extravilánu nebyl žádná strom a dokonce v lesních úsecích byl vykácen prostor cca 5m od zpevněné části silnice. Pokud se jedná o osazování svodidel kolem silnic se stromořadím, tak konstatuji, že majetkoví správci především nižších tříd se brání zuby nehty k osazení svodidla kolem stromořadí. A ještě jeden aspekt. V několika případech došlo při čištění silničního příkopu, kdy na vnější straně příkopu bylo stromořadí k vysokým pokutám ze strany inspekce životního prostředí za poškození kořenového systému stromořadí při čištění silničního příkopu. Zkušenosti, které jsem zde popsal, vychází z mé čtyřicetileté praxe jako dopravního inženýra Policie ČR. Dnes jsem v důchodu a jsem rád, že se nemusím již zabývat různými nesmysly, jako byly uvedeny v tomto článku.