Navrhování Zón 30

 

Anotace: Kvalitní podoba a úprava městských prostranství (a komunikací) podporuje chůzi a cyklistiku a pozemní komunikace se pak stávají místem, kde se odehrávají nejen aktivity nezbytné, ale také sociální a volitelné. Jednou z možností tvorby takového prostředí nabízí tzv. plošné zklidňování dopravy. Tento text pojednává o jedné z hlavních forem plošného zklidňování, o zónách 30, pro jejichž navrhování byly v tomto roce vydány technické podmínky TP 218.
Klíčová slova: plošné zklidňování dopravy, rychlost, bezpečnost silničního provozu

Annotation: This article describes the principles of area traffic calming schemes, so called Zone 30 – the maximum speed for motor vehicle is reduced to 30 km/h in these areas, which is supported by implementation of relevant traffic calming measures and by relevant organisation of traffic. The guidelines for implementation of Zone 30 have been published this year in the Czech republic.
Key words: area-wide traffic calming, speed, road safety

Během 20. století se síť pozemních komunikací neustále rozšiřovala s cílem uspokojovat stále intenzivnější a rychlejší automobilovou dopravu. Takovýto vývoj podporoval mobilitu založenou na této dopravě a generoval další používání automobilů, zatímco podmínky pro chodce, cyklisty a obyvatele se ve většině měst zhoršovaly. Dokonce už v raných dobách rozvoje automobilismu se v některých městech zvedala vlna odporu proti nárůstu dopravy a tento stav se v současné době stále více vyhrocuje. Obyvatelé měst touží po tom, aby ulice umožňovaly bezpečný a příjemný pohyb pro chodce, děti, cyklisty. Aby uliční prostor byl atraktivní a podporoval sociální interakce a setkávání lidí a místním komunikacím byl vrácen jejich původní smysl a duch. Jednu z možností tvorby takového prostředí představuje tzv. plošné zklidňování dopravy. Zklidňování dopravy je termín označující takový přístup k utváření pozemních komunikací, který vede ke snižování rychlostí a intenzit motorové dopravy. Existuje velké množství dopravně uklidňovacích opatření. Za projekty zklidňování dopravy lze považovat jednoduché úpravy místních komunikací v rezidenčních oblastech stejně jako komplexní přestavbu sítě pozemních komunikací. Zklidňování dopravy je v současné době respektovaným oborem v oblastech dopravního inženýrství, plánování a urbanismu. Mezi významné a rozšířené způsoby plošného zklidňování dopravy patří tvorba oblastí v sídelních útvarech s celoplošným omezením rychlosti na 30 km/h, mnohdy podporovaným i stavebními prvky.

Vývoj zklidňování dopravy ve světě lze zhruba shrnout do následující časové posloupnosti:

V České republice se teprve v současné době začínají uplatňovat principy plošného zklidňování dopravy používané v rozvinutých evropských zemích již před více než dvaceti lety. Plošné zklidňování dopravy spočívá zejména ve zřizování zón s omezením nejvyšší dovolené rychlosti na 30 km/h v kombinaci se zavedení přednosti zprava a s realizací fyzických zklidňovacích opatření – tzv. Zóny 30. Jedná se o významný nástroj umožňující jednak zklidnit příslušné pozemní komunikace, ale zároveň také řešit problematiku dopravy v klidu, zranitelných účastníků silničního provozu (cyklisté, chodci) a dopravní obslužnosti. Jsou používány hlavně ve stávající městské zástavbě, kde převažuje funkce obytná nad funkcí komerční a dopravní. V České republice dochází často k záměně Zón 30 s obytnými zónami, které mají několik zásadně odlišných charakteristik. V obytných zónách jsou mnohem nižší intenzity dopravy a utváření uličního prostoru umožňuje pohyb chodců a např. i hru dětí na vozovce, neboť rozdíl mezi chodníkem a vozovkou je zcela potlačen. Naproti tomu v Zónách 30 zůstává klasické rozdělení uličního prostoru na plochy pro pěší dopravu a vozovku pro ostatní dopravu, pouze je snížena celoplošně rychlost a intenzity dopravy bývají vyšší než v obytných zónách.

Typy plošného zklidnění:

  • Obytné zóny (podrobně je řeší TP 103 „Navrhování obytných a pěších zón“)
  • Pěší zóny (podrobně je řeší TP 103 „Navrhování obytných a pěších zón“)
  • Zóny 30 (nově vydané TP 218 „Navrhování zón 30“)
  • Sdílené prostory

Zatímco zklidňování místních komunikací s převažující dopravní funkcí má za cíl zejména regulaci rychlostí, plošné zklidňování kromě toho usiluje také o redukci intenzit motorizované dopravy – ať již převedením části dopravy na jiné komunikace, či redukcí celkového objemu automobilové dopravy v dané oblasti. Společným jmenovatelem každého zklidňování je realizace organizace dopravy šetrnějším a pro okolí přijatelnějším způsobem. Hlavními charakteristikami plošně zklidněných oblastí je obvykle přednost zprava na křižovatkách a minimální užití vodorovného a svislého dopravního značení. V mnoha evropských městech a obcích se přistupuje k tomu, že rychlost 50 km/h je povolena pouze na hlavních místních komunikacích s dopravní funkcí a na všech obslužných komunikacích je aplikován nějaký druh celoplošného zklidnění, popřípadě je jako zklidněná oblast realizována celá obec podél průjezdního úseku komunikace.

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. vydalo v rámci projektu vědy a výzkumu Ministerstva dopravy s názvem TEMPO 30 v roce 2010 technické podmínky TP 218 „Navrhování zón 30“. Tyto technické podmínky se zabývají plošným zklidňováním dopravy místních komunikací v rezidenčních oblastech, a to konkrétně zónami s celoplošným omezením nejvyšší dovolené rychlosti na 30 km/h. Tyto technické podmínky jsou určeny zejména projektantům a pracovníkům státní správy a místní samosprávy. Technické podmínky navazují na příslušné české normy (zejména ČSN 73 6110) a tematicky příbuzné technické podmínky (zejména TP 145, TP 132 a TP 103). Při jejich zpracování se vycházelo mimo jiné ze zkušeností z Německa, Velké Británie a Nizozemí. Jsou schváleny Ministerstvem dopravy pod č.j. 42/2010-120-STSP/1 s účinností od 15. 1. 2010.

Technické podmínky jsou rozděleny na dvě části – v první obecné části je popsána historie zklidňování dopravy až po nejmodernější trendy a vlivy zklidňování na bezpečnost, emise a hluk. Jedna kapitola je věnována významné a mnohdy u nás opomíjené problematice zapojování veřejnosti do rozhodování. Druhá část technických podmínek se zabývá podrobně problematikou návrhu zón 30, výběrem vhodných oblastí, organizací dopravy, dopravním značením a dopravně-inženýrskými opatřeními použitelnými při návrhu plošného zklidnění.

Obr. 1: Seznam vhodných opatření je kromě textu doplněn o schématický obrázek a fotografii (na obrázku příklad vysazených chodníkových ploch)

Obr. 1: Seznam vhodných opatření je kromě textu doplněn o schématický obrázek a fotografii (na obrázku příklad vysazených chodníkových ploch)

 

Dopravně zklidňující opatření jsou v technických podmínkách rozděleny jednak dle jejich umístění (uvnitř zóny či na vjezdech/výjezdech do/ze zóny) a také dle úrovně jejich působení do tří kategorií:

  • Informační opatření, která upozorňují účastníky provozu na to, že je od nich očekáváno určité dopravní chování. Nejznámějším příkladem takového opatření jsou svislé dopravní značky s nejvyšší dovolenou rychlostí.
  • Naznačující opatření se pokouší dosáhnout požadovaného dopravního chování pomocí vizuálního působení či iluze (opticko – psychologické opatření), např. zdůraznění pobytové funkce použitím zvláštního povrchu vozovky.
  • Fyzická (stavební) opatření ovlivňují dopravní chování díky nutnosti snížit rychlost jízdy při jejich pojíždění. Opatření musí zohlednit provoz hromadné dopravy, vozidel IZS a pohyb cyklistů. Stavební opatření se klasifi kují podle jejich působení na trajektorii jízdy. Nejběžnějším je rozdělení na vertikální a horizontální: horizontální opatření nutí řidiče ke změně směru jízdy (např. v případě lokálního zúžení), vertikální opatření způsobují výškové vychýlení (např. příčné prahy, zvýšené plochy).

Obrázek 2: Zvýšená křižovatková plocha v Brně – Židenicích, příklad stavebního opatření

Obrázek 2: Zvýšená křižovatková plocha v Brně – Židenicích, příklad stavebního opatření

 

Bezpečnost silničního provozu a zóna 30

Zvýšení bezpečnosti je jedním z hlavních argumentů pro zavedení Zón 30. Význam nízkých rychlostí je z hlediska možnosti odvrácení kolizní situace a snížení následků dopravních nehod zásadní. Pokud před vozidlo jedoucí rychlostí 30 km/h vstoupí chodec na takovou vzdálenost (dle grafu 1 je tato vzdálenost cca 13 m), kdy je řidič schopen před chodcem zastavit (na grafu 1 tento děj vyjadřuje oblast A – vzdálenost od spatření chodce do začátku brzdění a oblast B – brzdná dráha), pak pokud by byla ve stejné situaci počáteční rychlost 50 km/h, je chodec rychlostí 50 km/h zasažen, protože řidič nestihne přemístit nohu na brzdový pedál a začít brzdit (protože vzdálenost potřebnou k zastavení z 30 km/h projede řidič při 50 km/h za dobu reakce) - viz červená křivka v grafu 1.

Graf 1: Rychlost, doba reakce, ujetá vzdálenost a brzdná dráha

Graf 1: Rychlost, doba reakce, ujetá vzdálenost a brzdná dráha

 

V rezidenčních oblastech nejsou nehody ve většině případů koncentrovány do nehodových lokalit (jsou rozptýleny) a plošné zklidnění oblasti tak přináší možnost plošného zvýšení bezpečnosti. Plošné zklidňování dopravy znamená vyšší úroveň bezpečnosti zejména pro nejzranitelnější účastníky provozu (děti, starší lidi, osoby s omezenou schopností orientace a pohybu atd.). V oblastech, kde se zavede Zóna 30, je dle studií OECD možné předpokládat snížení počtu nehod s následkem těžkého zranění zhruba o 70 % a počtu smrtelných nehod až o 90 %.

Hlavní zásady návrhu zóny 30

Při plánování dopravního zklidnění musí být v prvé řadě rozhodnuto, která komunikace má jakou funkci, neboť na tom závisí možnosti a vymezení dopravně zklidňujících opatření. Prvním krokem při  plánování Zón 30 musí tedy být určení resp. prověření stávající sítě dopravních komunikací. To znamená zjistit, zda pozemní komunikace

  • představují spíše ulice rezidenční (a lze je tedy zahrnout do Zón 30) anebo
  • slouží v první řadě dopravě a je tudíž nutné je zachovat jako silnice s předností v jízdě s rychlostí 50 (nebo více) km/h.

Pro zřízení Zón 30  připadají v úvahu v zásadě všechna území s obytnou zástavbou nacházející se mimo tranzitní komunikace. Měly by být dodrženy následující pravidla:

  • Zóny by měly tvořit jasný urbanistický celek – ohraničitelnou oblast města či obce. 
  • Velikost zóny je třeba stanovit tak, aby bylo omezení rychlosti pro řidiče stále přehledné a pochopitelné.
  • Řidič nacházející se v Zóně 30 by měl mít možnost dosáhnout nejbližší tranzitní komunikace (tzn. komunikace s rychlostí 50 km/h nebo více) nanejvýše po 1000 metrech. Za zvláštních okolnosti lze zvolit i zóny větších rozměrů.
  • Silnice uvnitř zóny by měly vykazovat stejnorodé znaky (např. šířku a prostorové uspořádání silnice), které působí svým celkovým dojmem jako „předurčené pro nízkou rychlost“
  • Maximální zatížení ve špičkové hodině by nemělo překročit následující hodnoty: 250 voz/h na rezidenčních komunikacích (tj. plošně zklidněných) a 500 voz/h na dopravních (sběrných) komunikacích.